Předvánoční čas...
Z těžkého nebe se lehce snáší chladivé pápěří a celý kraj se halí do bílého ticha....
Ti nejrozumější teď v teple vyhřátých domovů prožívají svá nejbarevnější dobrodružství v náruči spánku.
Ti o něco méně rozumní, pohrouženi zrovna do svých napínavých knih, podvědomě natahují své znavené nohy směrem ke krbu a sálající žár jim proniká do těla v podobě milionů příjemných jehliček.
A ti nejnerozumější právě bloudí nočním městem, brodíc se Nohavicovým "bílým svinstvem", obtěžkání nezbytnou brašnou, fotoaparátem a stativem, aby na políčka tenkých celuloidových pásků zachytili prchavé okamžiky stále se vpřed valícího světa.
Za hodinu odbije půlnoc.
Málo světla způsobí téměř 90 sekundovou expozici a tím také "vygumuje" lehounce se snášející mikro sněhové vločky.
Ono sněžení z nízké oblačnosti odráží světlo z pouličního osvětlení a způsobí rozsvícení oblohy a sněhu na střechách, čímž znesnadní určení přesného času.
Všude je ticho...
A krásně...