Sedím si na mé oblíbené lokalitě v lese za naším domem a pozoruji, jak si tam tak hezky žijí svižníci polní. Pomaličku už nemají co jíst - je jich tam tolik, že zdecimovali skoro všechny mravence i pavouky v širokém okolí jejich domovské cestičky. Ani jsem moc nepředpokládal,že něco vyfotím, když zahlédnu masařku, jak připitomělá horkem sedá rovnou do středu loviště hned několika těchto broučích predátorů. Okamžitě jsem reagoval zalehnutím do podrostu a ostřením na sebevražedkyni. Svižníci reagovali podobně. Jeden z nich se vztyčil na svých dlouhých nohách a nervózně sebou zaškubal. Následoval bleskurychlý útok složený ze sprintu a skoku do dálky. Moucha snad ani nezaregistrovala průnik kusadel do jejího zadečku. Byla vmžiku rozšrotována na drobné kousíčky a téměř bezezbytku pozřena. Ne nadarmo se svižníkům říká "tygří brouci", dělají čest svému jménu.
Krásný den lidi :o)
m.