21 pohledů do slunce. Díl první: Descartes a čas
Prohnaný filosof mi šmejdí čmáčkem v kapse. Hledám klobásku parafrázujíc výrok Diogenův, který prý hledal člověka. Ale proč jej hledal? je lepší věčná blaženost, nebo buřty s cibulí? Anebo co je lepší, než věčná blaženost? Nic. A buřty s cibulí jsou zas jistě lepší než nic.
Duhu jsme si nesli s sebou, ale v kapse se trochu ošoupala. Zaplátovali jsme ji různobarvenýmui motýly a rozvěsili ji na stromy a keře a jak tak slunce zapadalo, uklouzlo po ní, ale jen na chvíli, jako když se baletka uklání, aby zvedla z podlahy kapesník.
Na podzim tančí ocůni úplně nazí. Při každém stiskntí zubů stříká z hroznů šťáva a lepí se. A jak tak to klouzající slunce nabírá rovnováhu v zatáčce, teče mu do valsů několik sklenic té šťávy, a spermií v podobě zlatých rybiček a pak všechno vyopadá hned trochu červené a hned zas žluté.
Byli jsme s panem Descartesem, psáno delta epsilon či eta kappa ro tau na průzkumné výpravě v podivuhodném údolí řeky Loučky. Prázdnin už nebylo ani za nehty a tak dekora
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
-
Šmarjá panno. Tak tohle ne. Takováhle fotografie si nezaslouží tak dlouhý popis.
-
HEHE dobrej model :) Co hulíš ?
-
čuchám čuchám loučeninu :-)
-
-
-
po čtení... mi to pasuje... ke končení léta...
-
-
To Vám vůbec nevadí pravý horní roh? Hodnotíme fotky, ne? tohle není čtenářský kroužek.
-
pokud autor podává fotku s povídáním beru to jako jeden celek... a má-li to hlavu a patu... proč nesdělit, že se mi strefil do nálady?
-
blaženost je lepší, ale až po buřtech s cibulí
Václavku, moc krásně jsi to napsal. A moc pěkně pana pejska vyfotil. Sluníčko v pravém rohu mává kapesníčkem louče se s prázdninami a létem... zatopíš v krbu a dáš si sibiřky, zase bude dobře. A čaj...
-
za pravý horní
-
:))) tak toto ma potencial byt velmi vesela seria, som zvedavy na dalsie casti
-
-
Paní Adamková, to víte, pravé horní rohy z duše nenávidím. A co vy, smíříte se s dolními hyperbolickými neszmetrickými půloblouky? Šmarjá nebyl pana, ale pes.
Paní Bellová, představte si, dnes nad ránem se mi zdál sen: odjížděli jsme autobusem z nějakého města, které leželo u moře. A já vidím, že nad mořem je člověk s padákem, právě dopadá, jenže ten padák už leží na hladině, kolem ve vodě spousta zvědavců, a ten člověk si ještě lítá ve vzduchu, vsí na těch lanech směrem nahoru, asi nějak využívá vítrm nebo co, a jak se tak na těch lanech padáku rozkroužil, dostal se níž, náš autobus už odjídí on se míhá nebezpečně blízk okýnek vysokých aut a tváří se spokojeně a mává jim.
-
pravý horní mi fakt nevadí, naopak..
-
pěkně se vyhřívá v posledních paprscích :-)
-
prídem si pozrieť aj ďalšie diely
-
tak to je jasné, Velká kniha snů, rodinný snář, str. č. 259: muže s padákem viděti, Jirka Švarců přijeti. (Václavku, zatop, ať mu není zima. A čaj... :-)
-
No fakt je že mi Jirka von Pirat nedavno psal, ze se prave prochazel po rozhavenem uhli a ze se jeho syn stava umeleckym fotografem a ze to chtel napsat stryci Ajlemovi, ale ze nema jeho adresu.
-
já dávám za levý dolní :)
... a model je úžasnej... :) -
kouzelné psaní a myšlenky
-
