hezky jsem si početl, děkuji pane :)

hutné sushi, václavku

...a koukám, že i nějaký ten pazourek jste nalezl pane číslový...
:)

chutnalo mi

... a som vôbec nevedela, čo je to kromlech a menhir, som to ja ale nevzdelanec :-(...čo-to som si o tejto téme našla na nete, hm, asi mi treba nielen pamäť trénovať....
veľmi ma to baví, celé, Václav

Danka, pocitaj si v knihe Louise Charpentiera Tajemny pravek Evropy. Tam som sa naucil tieto vecii roylisovat a jkje tam aj vela yabavnzch teorii.

Menhir je vztyceny kamen. Charpentier ho ma za akupunkturni jehlu zabodenou do tela zeme.

Kromlech je palouček vytyčený kameny. Zřejmě aby na něm mohly tančit rusalky.

A dolmen je velká kamená deska, která se vznáší v prostoru, podepřená v co nejméně bodech. Protže pod ní byly nalezeny mrtvoly, tvrdívá se, že byla stavěná jako pohřebiště. Charpentier vtipně podotýká, že bychom se stejnou logikou mohli ptvrdit, že i goticjké katedrály, neboť pod jejich podlahami bývají hroby, byly stavěny jako pohřebiště.

Pazourek jsem nalezl už tady:
http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=668491&gal=photo
Vzal jsme si jeden třicetikilový a hned se se mnou všichni němci dávali do řečí. Tak jsme si jej radši schoval a vrátil se pro něj až večer. Vlastně ráno.

Pane aj Il, a má být sushi hutne?

názory na hutnosť sushi sa najmä v nevykryštalizovanej diskusnej platforme stredoeurópskeho priestoru dosť líšia ...

tak napríklad popredný český japanológ Lumír Ujfaluši vo svojej práci Máňo ulej bo ma suší vymedzil tri základné vlastnosti pre dobré sushi a boli to práve tieto dve, ktoré viedli až k nekritickému vyzdvihovaniu tej jedinej

preto aj najznámejší oponent Lumíra Ujfalušiho - docent Michle von Krychle (pôvodom z germánskej zeme) túto teóriu označil za obyčajnú demagógiu a vravý, že dobré sushi je ako mladosť
kritici Krychleho práce namietajú, že v profesorovom veku (je známe, že svoje vrcholné diela písal až po dovŕšení 129 rokov) už je ako mladosť dobré všetko, čo ešte dýcha

z pohľadu orientalistu Kedara Durbu je sushi dobré najmä vtedy, keď sa páči Jemenu - po oponentúre a kritickej analýze jeho prác vyšlo najavo, že nie Jemenu, ale Jemu a tak sa tiež nedá hovoriť o práve akceptovateľnej miere osobnej nezainteresovanosti

podľa môjho názoru je možné za jediný smerodatný a naozaj nezaujatý postulát považovať nesmrteľný výrok japonského profesora genetiky Um Ysi Ushi-ho, ktorý vravel:
dobré sushi má byť /c/hutné ako sushi

tento rébus viedol postupne k úzusu označovať vyhradenosť práva autorského zakolečkovaným céčkom aj keď v starej japončine má tento znak preukázateľne dve lomítka - v steročeskej próze je tento jav duplikovaného znaku lomeného najvýraznejšie vidieť v slávnej vete Lomikare, Lomikare - do roka a do dna
väčšina literárnych teoretikov si myslí, že toto zdvojenie má príčinu v nedoslýchavosti /neprajníci hanlivo tvrdia až hluchote/ Lomikara, ale my japanológovia vieme svoje

Aj tak to byl LomIkaru, ktoreho som potkal v hospode. Pokaždé, keĎ zvedal sklenici s mexickou tekutinou glass cum šnaps volal do dna.

až na ten obrázek

Obrazek se vam nelibi? Tak ako to uchopit?

Chybí mi nějaké výtvarno, souvislosti, něco víc... ale když se na ten obrázek podívám jako na dokument, detail místa, kde jsi byl, nemá si mi na něm co nelíbit.

Kamínek z mozaiky Tvé cesty. Nic víc, ale ani nic míň, Václavku...

tak výtvarno. Když já nevím přesně, co to je. Já myslel, že to je ta šeď s nádechem do modra a ten zelenohnědý flek.

Jako dokument detail mista kde jsem byl to zas neni moc pro mne, totiz uz mi to nic nepripomina. Jen urcity pocit z more. Byl bych rad, kdyby se mi povedlo nejak vyjadrit pocity, jake z more mam.

Já tomu taky moc nerozumím, Václavku, ale možná je výtvarno taky jen pocit, pocit ladu, když jedno souvisí s druhým a pak něco třetího ten soulas mírně narušuje, aby tam bylo krapet napětí, které dá tomu tu jiskru, tu příslovečnou třešinku na dortu, která to všechno drží při sobě a uzavírá.

A máš taky jiný pocit z moře večer, kdy je to černá příšera, která mě může sežrat a jiný ve dne, kdy mě jeho azurová hladina láká jak divan k poležení? A jiný v létě, kdy mě konejší a jiný v zimě, kdy mě straší?

Tahle tvoje fotka působí tak... mokře :-). Moře z ní je cítit, nejen obrazně. Ono to moře zblízka většinou moc nevoní... je plné oslizlých kamenů a řas a trav a žije tím vším, všechno je tam v pohybu... jen ty kameny leží a leží a leží. Já myslím, že ta fotka ten pocit přenáší. Aspoň já to tak vidím.

Nechvalme vse, asi se nam to tedy nepovedlo, meli jsme si s tim vic pohrat a dostat do zaberu jeste nejaky barevny kontrapunkt. Jest tak?

cokoli, Václavku, pokud by ta fotka měla být výtvarná podle vidění ňáké belly,...

... ále proč? že? Takhle je prostě Tvá.

Ostuda je má, no to je pěkné. Ale jakmile se budou rozdávat ceny, tak to bude naše.

Nene, nevymlouvejme se nejakym: "Ja jse to tak chtel." Každého to musi zasahnout alespoň tak, že publikum vstane krici a piska, ale Picaso, Dali a par lidi koloem Stravinskeho volaji bravo. Zkusim jinou kartu. Kdybych to mel blíž, tak ješte nejakou dofotím. Takhle musím hledat v nedostatečnosti toho, co jsme si přivezl. Časouvá nesoučasnost dělá tz potíže.