Oba spí ještě, když ráno vstávám, oblékám se a odcházím do práce. Závidím jim. Zato když se vracím, je tu už jen Lexa.
„Byl tady David. Hledal tě.“
„Kde máš docenta?“
„Odešel s Davidem.“
„Kam?“
„Nevím.“
„A ty jsi nešla s nimi?“
Alexandra mlčí. Pak zavrtí hlavou a v očích se ji zalesknou slzy.
„Myslíš, že jsou. . .?“
„Že jsou co.“
„Buzíci¨. . .?“ Lexa skoro šeptá.
Zkrátím krk tak, že stáhnu hlavu mezi ramena. „Já nevím. Ty to nevíš?“ Alex se na mne dívá vystrašeně. „Říkala jsi, že ho miluješ.“ Saša sklopí oči. „Neříkala jsi, že je ženatý?“ A najednou Davida strašně chci. Najednou mám strach že už o mne nikdy nebude stát.
„Nevím. Neříkala. Nevím, zda je ženatý.“
„A nosí prstýnek?“
„Nenosí. Ale to nic neznamená.“
Ženatý byl. Říkalo se o něm, že za většinu své vědecké kariéry vděčí své ženě. Prý za něj napsala i habilitační práci. Ženy rády přenechávají úspěch svým manželům. Muži z něj mají větší radost a ženy jsou šťastné, když jejich man
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Kapitola 6.
„Katko. . . říkala jsi, že dnes nepříjdeš. . .pojď dál. . .“
„Kdo je to?“
„Tvoje dcera.“
Ve dveřích kuchyně se objeví hlava mé mámy.
„Snad naše dcera.“
„Páter incertus est.“
„Nech si ty své moudrosti. Káťo, nemáš hlad?“
„Děkuji, mami, já už jsme jedla.“
„Musíš víc jíst. Podívej se na sebe. Tak ji něco řekni ty. . .“
„Mě se líbí, jak vypadá.“
„No jo. Hlavně že ty jsi spokojený. Dceru jsi nikdy nevychovával. . . Všechno jsme musela já,.. .“
„Nehádejte se, nebo odejdu. Mami, prosím tě.“
„Ještě ty se ho zastávej.“
„Já se ho nezastávám. Mami, proč jsi tak podrážděná?“
„Já vůbec nejsem podrážděná.“
„A co jste mi vlastně chtěli. . .“
Máma zírá na tátu, a táta se spokojeně šklebí.
„Tvoje matka bude mít dítě.“
„Jak to bude, snad budeme.“
„Copak vy spolu ještě. . .“ sloveso mi uvízne v hrdle. „Mami, ty nejsi v přechodu?“ S tímhle podstatným jménem to jde lépe. Asi že jsme ho procvičovali v dopravní výchově.
„Jak to se mnou mluvíš, holčičko. Copak jsem tak stará. Prosím tě, já už jsem v něm dávno. Vždyť už jsme deset let neměla menzes. Ale. . .“
„Ale gynekologovi se to jeví jinak.“ směje se táta. Zjevně ho ta situace baví.
„A je to teda tvoje, tati.“ kousnu se do jazyka.
„Já nevím, ale to je jedno. Já se prostě těším.“
„Hlavně že ty se těšíš. Hele, nespala jsme jen s tvým otcem, to víš, ale všichni ti chlapi si brali prezervativ. Jenom tvůj otec je na to velký pán. On si myslí, že jsem jeho majetek. Že si se mnou může dělat, co chce. Že jsem jeho továrna na děti.“
„Ale vždyť jsme si mysleli, že už nemůžeš. . .“ brání se táta.
„Ty sis myslel! Ty si vždycky něco myslíš!“
„Nerozčiluj se, v tomhle stavu bys neměla. . .“
„Hlavně že víš co bych měla, nebo neměla já. A co bys měl ty. . .“
„A necháš si ho.“ Oba strnou. Ticho. Tak to je ta věta, kterou jsme říkat neměla.
„Na dítě už jsme moc stará.“ Máma najednou mluví nějak tiše.
„Nesmysl.“ oponuje táta a dívá se na mne zle.
„Já bych vám s ním. . .“ podívají se na mne jako na dítě, které se samo rozběhlo přes ulici, „. . .tak trochu, . . . třeba,. . .občas. . .“ slovo pomohla vydechnu téměř neslyšně.
Máma syčí jako had: „Tak ona by nám s ním pomohla? Hele, holčičko, ty už jsi dávno mohla mít svoje děti. Já ve tvém věku jsem měla už dceru plnoletou. A kdo mi pomůže rodit a kojit, a. . .vždyť mně už bylo padesát, . . .“ maminka se rozpláče jako malé dítě „Já už jsem strašně stará.“ opakuje nešťastně.
Na jednou i vypadá velice stará. Tatínek spolkne jakousi poznámku a pohladí ji po vlasech. „Tak neplač. Poradím se s doktory. Nakonec se rozhodneš ty. Prosím tě už nebreč.“
Potichu couvám předsíní. Boty si obouván až za zavřenými dveřmi.
Cestou domů stále jen couvám. Stahuji se do bytu jako do ulity.
tak to se mi číst nechce :)
Drsná krajina na dve časti hnusným mrakom delená.
...zase asi veľký výrez, však ? Ale mne sa to páči, určite viac, ako táto moja
http://www.postimage.org/image.php?v=Pq1UTVTJ
hnedá a modrá, odkiaľ a kam
a páči sa mi to tušenie lemu stromoradia
zas mi jednu moju pripomenula, dúfam, že ti nebude vadiť, ak ti ju tiež priložím
http://www.postimage.org/image.php?v=gxhfgYS
hele , mě se tohle normálně zamlouvá ! ;)
fajn
fajn je
Kuduku, nečítaj. Veď v Greckej mýthologii je akýsi hrdina, ktorému předložili na Olympu Ambrózii a on tiž vravil, že se mu to chutnat nechce.
Mar aj tin, jestě to stříbrný mrak ščastija.
Bad Bundo aj Lenko Strnad: mně je také.
Je to úžasné, Dano, mít za městem takové hory a nemuset kv§ůli tomu jet do Káthmándú.
Druhá fotografie mi přípomíná flexaretové obrázky tak řečeného Askji. Starý ovocný strom, aesthetický poklad zahrady. Přemýšlím, že bych si zasadil olivovník. Jsou mrazuvzdorné jen do -10 stupňů, jak to jen pojmout, aby trvale přežíval? Obléjkat jej každý rok do něčeho teplého? A co až z toho vyroste.
Výřezy jsou v tomto experimentálním výletu označeny desetinými čísly. Pro dnešní veče jim budu říkat sekundární fotografie.
SEKUNDÁRNÍ FOTOGRAFIE:
Vezmiž sobě fotografii s dosti velkým rozlišením a předepiš si velikost výsledku v bodech. Vytvoř sobě rámeček velikosti výřezu a posouvej jej po fotografii. Objevíš mnoho různýcho obrázků. Najdeš-li mezi nimi jeden nebo dva kusy, jež předčí původní obraz, nelkkej a ulož si je. Ažž budeš vydávat monografii o své fotografické tvorbě, přijdou k užitku tobě.
Pepo Dvořáčku, máš dobrý vkus, to je poznať.
No a to je všetko, Čakali sme viacej hostí, keď sme nakůpili tolik vodky a kavi aj jaru.
"Ženy rády přenechávají úspěch svým manželům. Muži z něj mají větší radost a ženy jsou šťastné, když jejich manželé mají radost."
tak to je hezky řečeno :-)
materiál na dvě fotky na horní a dolní
asi se pěkně doplňuje horný pravý s dolní levým rožkem, ale bohužel je nevidím nikdy dohromady na svém monitoru. Nemohu zaujmout stanovisko k něčemu, co nevidím pohromadě, rozsekané jako Dora, co jsem o ní teď četla, buď mi chybí ruce nebo nohy, chudák Dora
pes: došla ti loni pef? Co když Ti ji někdo schoval a pak vyhodil? Co když ji pošťákovi sebral vítr? Co když jsem na obálku zapomněla nalepit známku? Co když...
a co tygry, máš?
Kondolenci k plynutí času jsme dostal,. I stou krásnou secesní miniaturou. teď je na krbové římse. Později ji sundám a nechám ji zapaspartovat.
Tygra třímám v levici, a sedím na letícím draku pravou rukou se přidržuje jeho ocasu. Oceán oblak přede mnou ustupuje co rudé moře před kmeny Izraele. Na druhé straně poušť a čtyřicet let cesty.
Na která tygry ses ptala?
Vsichni asi bloudi nekde v mlze ...
"Klarooo"
Nic.
David zaklel.
"Ze ja ji na tu prohazku skrz udoli zval", odsekl asi uz jen sam sobe.
...
Pro me je to asi nejvic o tom udoli a mozna i o tom kavi a jaru, jen bohuzel na druhe strane, asi.
Me ta fotka oslovila dost.
nu na ty tygry, co byli loni buvoly přeci
Aha, no nemám čoveče. Mně tady postihly různé pohromy počítačové, jako tsunami, zemětřesení, . . . a po té,. co mi Věrunka ve vzteku rozbila disk se všemi daty je něco ztraceno nenávratně, a mně se do počítačových her nechce, ale jestli máte nějaké tygry, tak by to mohla být pobídka. Jenže já už ani nevím, kdy začíná nový rok, to se budu muset podívat, jestli se to dá stihnout.
Kosti Klary se na jare v udoli nasly.
krásná fotka!
čtní si vezmu do peřinek....
Obrázky tam musí být a nejsou. Sonetina tam musí být a také zatím nejsou. Čísla dní by se možná mohla vynechat. Ale je pár vzácnýh lidí, kteří kalendář používali jako kalendář a psali si do něj poznámky.
ja pár tigrov zrovna náhodou mám - dúfam, že sa počítajú aj poctivo vyčórované tigrie kresby deckov zo školy kde sa učí maľovkovanie a podobné pestvá
mám ich poslať majstre alebo áno ?
Tak radšej Ano, Pošlitě ich čtrnácť.
tak já bych se pokusila nějakého nakreslit, ale ajlem musí slíbit, že nakreslí taky, páč já se sama bojim
páč krompáč
Ajlemek poslal nádherné kocoury. Ještě jim přidat drápy a jsou z nich levové. Tak jste na řadě vzácná sestřenice, vy.
ak sa bojíte, millá sestrenico, poďte ich kresliť k nám .O)
k nam to je do šerkovic. No aspoň ic nebudete musiet posilať a budete mať pokyny reži-
séra z prvej kapsi, v ktorej má druhů ruku.
poslal to, co nakreslil sám? páč jináč
.
Líbí se mi, že se mi nevejde na monitor a že musim rolovat nahoru a že mi tak hezky vyjede ten vršek, úplně, jako cesta ten Sýkoř.