z těch tří mě momentálně oslovuje asi nejmíň, ale není špatná...

fíí má rádo okoskladbu do trojůhelníka kolo-klučina-mamina (:

nafííc je tu bonus že je klučina uvnitř čtverce (.

sedí mi...

Docela pěkná je, příjemnou atmosféru má, ale přijde mi na ní docela dost rušivých věcí, oči lítaj sem a tam a tam a sem :-) např. levou stranu s lampou bych asi ořízla...

Já ne. :-)

má příjemnou atmosféru :-)

Pro mě z těch tří nej(víc), díky světlu, kompozici a barvám. Seřezat tak leda Majku, za takový nápady. ;-)

Njn - kamarádka :-)

Především daleko víc vzdělaná i pracující v oboru fotografie než ty i já dohromady, Majko.

Tvůj komentář mě dost překvapil.

Můj komentář Tě nemusí rul. nijak překvapovat, nemyslím to vůbec zle, jak si asi myslíš a jak to asi vypadá... jen jsem napsala své názory.

Viz bod jedna pravidel komentářů.

No jo, tak přesně kvůli zážitkům tohoto typu už sem moc nelezu... Trochu nadhledu, prosím. Na všech frontách. Vždyť to byl hlavně vtip a slovní hříčka. ;-)

(Za porušení bodu jedna se omlouvám, bylo to míněno v legraci.)

Neser mě ještě ty, když se snažím předejít další malé válce tady, až se toho zas chytne někdo další. :-))

Konec debaty o tomhle. Šlus.

pro mě tahle

výborná

Priestorovo rozohrané. Na dumanie jest.

jako Potížistka, Dana, Tom a ČuLo

OK

Vidím v ní ve zkratce zachycená životní období - dětství (chlapec na hříšti) a stáří (paní hledící do dáli). Kola opřená o strom pak můžou být i období dospívání. Celé je to nahlíženo zasněným až melancholickým pohledem z dáli (jako kdybys nechtěla vstupovat). Je zajímavé, že chlapec je na pískovišti stejně osamělý jako paní u rybníka. Kompozičně je to takové dost rozstrkané do stran, takže člověk chvíli cestuje po obraze, což je asi dobře.

Ta osamělost u obou, ano.

Překvapivá pointa (po druhém dílu jsem si soukromě tipoval hlavního hrdinku posledního dílu, ale neuhodl jsem).
Pro mě je taky nejlepší ze série.