Dva spolu ocitli se zde, aniž by to kdo z nich chtěl. Dva co už nemají co ztratit, zub času je pohltí, jako vše co kolem nás jest. Jak tenká je hrana mezi životem a smrtí, kterou čas svým zubem pomalu a jistě nahlodává ......
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
asi zborcená lavička, ale nic jsem si v tom nenašel..
Lavička u kolejí to asi nebude ....... jinak v tom není nejspíš moc co k hledání, prostě je to taková fotoblbůstka no ;-)
Za tenhle prolog by se nemusel stydět ani Shakespeare. :-)
Fotka za ním poněkud pokulhává.
Jestli tys neměl raději psát prózu, :-)
Neber to ve zlém, pohled i postřeh je to pěkný, jen to asi chtělo jinak zkomponovat.
Mně by třeba úplně vyhovoval záběr spodních dvou třetin (z takového úhlu, aby se roztáhly přes celý snímek) Ale je to jen můj pocit, který nevnucuji. :-)
"Za tenhle prolog by se nemusel stydět ani Shakespeare. :-) Fotka za ním..." - zobrazit celý komentář
Díky za komentář, myslím že to mám z komponované i jinak, ale mě se to prostě takto líbilo, chtěl jsem tam ten zlom ...... co už, příště vymyslím zase jinou blbůstku :-)
"Díky za komentář, myslím že to mám z komponované i jinak, ale mě se to..." - zobrazit celý komentář
To chápu. V tom případě jsi měl zaostřit na ten zlom, a koleje raději vynechat. Ony totiž od toho zlomu příliš odvádějí pozornost.
"To chápu. V tom případě jsi měl zaostřit na ten zlom, a koleje raději..." - zobrazit celý komentář
Asi máš pravdu, no tak časem dodám ještě jednu a uvidíme ..... ;-)
"asi zborcená lavička, ale nic jsem si v tom nenašel....." - zobrazit celý komentář