Bukáček malý. To ráno jsem čekal na kvakoše a najednou, ještě za šera, ani ne metr vedle mě, ve výšce očí, sedl do křoví bukáček malý...a seděl a seděl... a radost, že ho poprvé vidím na živo a ještě tak, že bych si na něj mohl i šáhnout, se začínala postupně měnit v zoufalost, bo jsem už myslel, že ho snad vůbec nenafotím (minimálka objektivu je 1,45m). Naštěstí asi po 20 minutách přelétl na vrbu přede mnou... a mezitím se už udělalo i nějaké to světlo...