Ta fotka má několik prvků, které se mi moc líbí a osobně bych je zdůraznila, aby diváka hned praštily do očí. Za prvé bych ji naklonila a ořízla. Ořez asi 4:3 jen tak, aby zůstal obličej a vlasy kolem a náklon tak, aby se ty květiny dostaly paradoxně proti pravidlům do pravého rohu a to jen horní část těch tmavých květů. Tím by se ten pramínek vlasů lemující rty dostal téměř do průsečíků zlatého řezu (z pohledu diváka pravé oko, pravý koutek rtů a levý koutek rtů) Pak bych jí prosvětlila rty, střed obličeje a hlavně oči. Lehce i ty pramínky kolem obličeje. Tím by se hlavním motivem stal úžasný výraz, který by podtrhovaly vlasy a vypadala by jak bájná Medúsa. Pokud ty kytky byly červené tak bych ji i nechala v barvě protože tím by se celý dojem ještě zesílil. Jo, ale samozřejmě ti nic nevnucuju. Jen mě to tak napadlo jak jsem se na fotku dívala. Takhle jak je, je na mě moc tmavá a to triko a květiny mi navíc celý dojem z fotky rozbíjejí.

Děkuji za velmi podnětný komentář. Moc si ho cením. Ještě se na to podívám a něco zkusím, i když nedokážu všechnu tu postprocesovou práci, kterou navrhuješ. Tahle fotka je z focení, kdy jsem chtěl vyjádřit její samotu spíše prostorem kolem, takže už jde o docela velký výřez. Viz:
https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/fotografie/461762/?page=482ace004f9a5e88e42a89ac540b0c79
Ale máš pravdu, další ořez to vyjádří naléhavostí, určitou intimitou blízkosti.
Děkuji :-)

Nesouhlasím s lokálním prosvětlováním.
Už určitě ne s barvou na květech.

Hezké.