:) s těmahle se určitě malovalo nebe

:-)

Ale ty jsou ooostrý :-o)

Nabroušené jakože naštvané? ;-)

Obsahem mi to přijde na fotku málo. (Ale nemám dnes dobrou náladu.) :-)

Jako by se vznášely... nevím, jestli jsou pro někoho dost ostré... ;)

Inspirován paní Strnadovou bych řekl, že jsem celkem spokojen. Spokojenost by byla ještě větší, kdyby paní bell vkládala zmenšeninu o delší straně max. 1140 px. Pak by pastelky byly dokonale ostře nabroušené

Hele, neryj, nebo vezmu jednu pastelku a namaluju ti modré vousy a tykadla ;) ale pravdu máš...

:)) když ty jsi taková výrazná osobnost

Já jsem šedá myš a skoro vůbec nemluvím... Ale píšu obrovskou rychlostí všemi deseti... jak se říká, ve skutečnosti je používáno jen 9 prstů, pokud někdo nedělá mezery levým a pravým palcem na střídačku... A psát je jednodušší, než otevřít pusu... pro někoho :))

Souhlasím (s tou první větou). Jen jsem se nechala unést nebo spíš svést :-)) tou posedlostí některých o ostrou fotku i v době, kdy titíž ostrosti na svých digitálech docílí automaticky zmáčknutím jednoho tlačítka. Na starém analogu by si ani neuměli nastavit clonu a čas a najít ostřící kroužek. A až by našli a přiložili oko k hledáčku, zaclonili si svrchu oko před sluncem, zjistili by, že si doma zapomněli brýle a že vlastně, jako mírně krátkozrací, nevidí úplně dobře do dálky a neví, kde přesně ostří. Stejně jako já asi tehdy :-)))). Každopádně, já si toho ani nevšimla. Celý život vidím mírně rozmazaně a svět je krásný i tak. Možná i víc, vlastně určitě :-)))) )

Máš pravdu, svět je krásný a je dobré si to každý den znova a znova uvědomovat. S brýlemi i bez nich.
Já nějak neumím ostřit ani s digitálem. Kdysi jsem dal foťák se svým nejlepším objektivem do servisu, že špatně ostří. Vrátili mi ho s tím, že ostří dobře. Tak nevím…
:-)