Makrofotografie - praxe

A nyní několik slov k bleskům. Já sám jsem zastáncem fotografování za přirozených světelných podmínek a blesk používám pouze při ostrém světle, kdy blesk prosvětluje tmavá místa a dodává obrázku plasticitu. U většiny kompaktních a hybridních zrcadlovek jsme odkázáni především na vestavěný blesk. Jeho použití je však velmi omezené. Avšak je nutné říci, že pokud se naučíte využívat vlastností vestavěného blesku, můžete docílit velmi zajímavých výsledků. A to především u fotoaparátů, kde můžeme měnit intenzitu záblesku výbojky, resp. pracovat s korekcemi. Pokud však máme kompakt nebo hybridní zrcadlovku s minimální zaostřovací vzdáleností menší než 5 cm, je použití vestavěného blesku téměř nemožné. Při tak malé vzdálenosti od objektu objektiv stíní.

Pro speciální makro objektivy lze použít řadu makro blesků. Asi nejznámějším je kruhový makro blesk (např. Canon MR-14EX, Minolta Macro Ring Flash 1200 nebo Nikon SB-29 Macro). V poslední době se také dají pořídit makro blesky, které mají dvě samostatné výbojky, s nimiž můžeme lépe modelovat světlo (např. model Canon Lite MT 24 EX nebo Minolta Macro Twin Flash 2400). U makro blesků je také důležité, zda umožňují nezávislou regulaci výkonu jednotlivých výbojek. Je to vhodné především pro práci se světlem, kdy můžeme stín v okolí objektu modelovat. Ne vždy je totiž nutné mít objekt beze stínů.

Další pomůckou, která nám umožňuje práci se světlem, je odrazná plocha. Ta slouží především k tomu, abychom tmavá místa v okolí objektu prosvětlili. Popř. dostali přirozené světlo tam, kam bychom ho jiným způsobem nedostali. Jako odrazná plocha nám může posloužit bílý papír, alobal nebo kus ALU folie. Tento materiál si připevníme na nějaký tvrdší karton, abychom s ním mohli lépe manipulovat. Velikost odrazné plochy je dána tím, jak velké objekty chceme fotit a z jaké vzdálenosti. Obecně lze říci, že pro makro fotografii postačí odrazná plocha o velikosti 25×25 cm.

Jak je to vůbec s použitím stativu v makrofotografii? Z vlastní zkušenosti mohu říci, že je to pomůcka, která je velmi důležitá, avšak při fotografování hmyzu je často spíše překážkou. Většina stativů má omezené manipulační schopnosti a při fotografování hmyzu, kdy hmyz často mění svou pozici, je použití stativu téměř nemožné. Existuje však několik stativů, které jsou velmi flexibilní a dají se s úspěchem pro makro fotografii použít. Jsou to například Cullmann Makrostativ-Set, Gitzo G 2220 + hlava G 1276M nebo Manfrotto 055PRO + hlava 141RC.

Velmi užitečnou pomůckou je tzv. „rýžový stativ“. Spousta lidí při vyslovení tohoto názvu přemýšlí, o jaké věci je to vlastně řeč. Jde o pytel z koženky, do kterého je vsypána rýže. A k čemu slouží? Při fotografování nízkých rostlin nebo objektů nízko umístěných nad zemí jsme často odkázáni na to, že fotoaparát musíme položit na zem. Může však dojít k jeho poškození a navíc se velmi obtížně dosahuje požadované kompozice. Pytel s rýží položíme na zem a něj umístíme fotoaparát. Díky hmotnosti fotoaparátu dojde k jeho částečnému zamáčknutí do rýže. Takto uložený fotoaparát je velmi stabilní a pouze jeho posouváním můžeme velmi dobře měnit úhel pohledu. Pytel s rýží můžeme umístit buď na plocho nebo jej postavit na výšku. Nejen, že můžeme využívat pro exponování snímku velmi dlouhých časů, ale také jej chráníme před případným poškozením na nerovném a drsném povrchu. Samozřejmě jej můžete použít přímo na stativ, kdy jím nahradíte standardní hlavu.

To je zatím vše. Pokračování tohoto seriálu na sebe však nenechá dlouho čekat. Pokuste se zatím uvedené postřehy přenést do praxe.