Test digitální zrcadlovky Canon EOS 550D
Canon nedávno uvedl na trh nový model digitální zrcadlovky s označením EOS 550D. Jde o vylepšení původního modelu EOS 500D, se kterým ale bude v obchodní síti v prodeji souběžně, takže nejde ani tak o nástupce jako spíše o paralelní model. V následujícícm článku se podíváme na Canon EOS 550D podrobněji.
Mechanické provedení
Stejně jako u předchozích verzí je nový model od předchozích téměř k nerozeznání. Totéž platí i pro rozměry a hmotnost. Také samotné provedení vyvedené v černém plastu zůstalo velmi podobné. Jednotlivé ovládací prvky i tlačítka zůstaly na svých místech, jen se mírně pozměnil jejich tvar a velikost, ale v zásadě prostě zůstalo vše při starém. To ale rozhodně není na závadu, protože jde o léty prověřenou koncepci, na kterou jsou navíc uživatelé již zvyklí a není jí mnoho co vytknout. Snad jen tradičně ne zcela vhodně umístěný hlavní vypínač přístroje, při jehož ovládání se mi často stávalo, že jsem ne zcela přesným pohybem palce pootočil i hlavním otočným ovladačem snímacích režimů. Tenhle jediný detail, o kterém se hovořilo už i u předchozích modelů, by už Canon konečně mohl nějak elegantně vyřešit.
Propracované ovládání je výtečně doplněno českou lokalizací menu. Samotné řešení menu zůstalo koncepčně také stejné, je přehledně organizované s barevně odlišenými částmi pro jednotlivé typy nastavení. Také český překlad je povedený, což jistě velmi usnadní práci především začátečníkům, kterým je fotoaparát cíleně určen. Dříve se hodně diskutovalo o absenci samostatného stavového LCD displeje v této třídě fotoaparátů, ale já osobně jsem si na tento fakt už tak nějak zvykl a už mi to ani nepřijde. Možná spíše naopak, zobrazení na hlavním LCD monitoru je přehlednější, vejde se tam více informací a nejeden fotograf jistě ocení i fakt, že jednotlivé hodnoty i ikonky jsou podstatně větší a tím i lépe čitelné. Zejména pak v tomto případě, kdy je fotoaparát vybaven velmi kvalitním LCD monitorem s úhlopříčkou 3“ a rozlišením rekordních 1.040.000 obrazových bodů. To je samozřejmě také velkým přínosem při prohlížení pořízených fotografií, kdy jsou i takto v terénu dobře viditelné i velmi jemné detaily, pro snazší posouzení kvality ostrosti snímků. Posun v kvalitě LCD monitoru je opravdu znatelný a lze jej považovat za velké plus tohoto modelu. Za povšimnutí stojí také fakt, že LCD monitor má (konečně) poměr stran 3:2, stejně jako pořízené fotografie a tak se při prohlížení využije každý pixel. Všechny dosavadní digitální zrcadlovky měly monitor s poměrem stran 4:3 a v základním náhledu tak zůstala část nevyužita, respektive se na ní zobrazovaly základní informace o snímku. Provedení displeje s poměrem stran 3:2 je ale podle mě vhodnější.
Celkově tak lze hodnotit mechanické provedení fotoaparátu a jeho ovládání jako velmi dobré. Úchop je dobrý, i když bude vyhovovat spíše menší ruce. To je však v této třídě fotoaparátů obvyklé. Jediná výhrada tedy směřuje k vypínači, naopak ocenit lze zejména nový formát a provedení LCD monitoru. Hledáček pak lze označit jako standardní.
Obrazová kvalita
Digitální zrcadlovka Canon EOS 550D je vybavena snímacím čipem typu CMOS z dílen samotného Canonu s rozlišením 18 milionů obrazových bodů. Formát čipu je, jak je v této třídě fotoaparátů obvyklé, 22,3×14,9 milimetru, jinak označovaný jako APS-C. Maximální rozměr snímku je tak 5184×3456 obrazových bodů. Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu SD. Přístroj samozřejmě podporuje také vysokokapacitní verzi karet, označených jako SDHC a dokonce nově již také SDXC. Snímky je možné ukládat ve formátech JPEG a RAW, případně také v obou verzích současně. Jedním z nejdůležitějších parametrů je však rozsah citlivosti ISO, který snímací čip umožňuje. V tomto případě je k dispozici rozsah ISO 100 až 6400 a v uživatelských funkcích pak lze povolit i maximální citlivost ISO 12800. To je vzhledem k velikosti čipu a jeho vysokému rozlišení opravdu hodně vysoká citlivost. Proto nás bude opravdu hodně zajímat, jak si fotoaparát povede při laboratorních testech. Podíváme se na tři nejpodstatnější parametry čipu, kterými je úroveň šumu při jednotlivých citlivostech, odstup signálu od šumu a také dynamický rozsah. Pro porovnání použijeme laboratorní výsledky mezinárodní asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem. Pro větší názornost a srovnání s konkurencí se podíváme také na to, jak dopadly konkurenční modely. Konkrétně to budou modely digitálních zrcadlovek Sony Alpha 500 a Nikon D5000, které spadají přibližně do stejné skupiny přístrojů.
Vůbec nejdůležitějším parametrem je asi celková úroveň nežádoucího šumu obsaženého ve fotografiích při jednotlivých citlivostech ISO. Porovnání výsledků tohoto parametru najdeme na ukázkovém grafu č.6. Z výsledku je patrné, že Canon EOS 550D si vede nejlépe už od nejnižsích hodnot ISO, i když rozdíl oproti konkurentům je minimální. Mírně lepší výsledky pak Canon podává i při vyšších hodnotách citlivosti ISO a to i s ohledem na rozptyl v jednotlivých barevných kanálech. Za zmínku stojí pohled na graf konkurenčního Nikonu, kde kolem hodnoty ISO 3200 dochází k mírnému poklesu míry šumu, které si lze vysvětlit snad razantnějším nástupem softwarového redukování úrovně šumu. Mírně lepšího výsledku pak Canon dosahuje i při nejvyšších citlivostech, přičemž však pouze Sony umožňuje použití maximální hodnoty ISO 12800, kdežto Nikon končí na citlivosti pouze ISO 6400. Celkový výsledek je však nutno brát s mírnou rezervou, protože konkurenční modely Nikonu a Sony mají výhodu v podobě nižšího rozlišení (12 milionů obrazových bodů) ale naopak zase mají o poznání nižší pořizovací cenu a znevýhodňuje je také fakt, že jsou o něco starší. To je pak nutno brát v úvahu i při posuzování dalších obrazových parametrů.
Dalším sledovaným parametrem laboratoře DIWA je odstup samotného obrazového signálu od nežádoucího šumu, výsledky najdete na grafu č.7. Tady se v podstatě opakuje situace z předchozího grafu č.6 s porovnáním předchozího kritéria. Canon začíná mírně lépe již při nejnižších hodnotách, které se ale velmi rychle vyrovnávají, přičemž Sony v podstatě kopíruje výsledek Canonu. Opakuje se i zvláštní zakřivení grafu u Nikonu, způsobené zřejmě taktéž softwarovým zpracováním obrazu v obrazovém procesoru fotoaparátu.
Posledním sledovaným parametrem je dynamický rozsah fotografií, opět v závislosti na citlivosti ISO, což nám zobrazuje graf č.8. V tomto ohledu je na tom nejlépe Nikon a to v celém rozsahu citlivostí ISO, i když rozdíl je jen velmi malý. Naopak o něco hůře je na tom Sony, jehož výsledná křivka padá o něco výrazněji směrem dolů k slabším hodnotám.
S ohledem na výsledky laboratorních testů lze říci, že digitální zrcadlovka Canon EOS 550D dosahuje vynikajících parametrů obrazové kvality a to především s ohledem na fakt, že na téměř stejnou plochu snímacího čipu musela dostat zhruba o 6 megapixelů více, což je opravdu hodně – oproti konkurentům je to rozdíl jedné třetiny rozlišení navíc. Teoretickou otázkou pak je, jakých výsledků by Canon dosáhl, kdyby déle nenavyšoval rozlišení a zůstal také někde na hodnotě kolem 12 megapixelů. Dá se logicky očekávat, že výsledek by pak byl ještě o poznání lepší. Je to svým způsobem škoda, protože mnoho fotografů by jistě raději vyměnilo nižší rozlišení za ještě lepší výsledek.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDaniel Fitz:550D má hlavní vypínač nahoře vedle voliče režimů,40D na zadní straně dole.To je veliký rozdíl.
Fotografuji 450D dva roky,mám ji v ruce denně a ještě se mi nestalo,abych ji nechtěně zapnul,nebo vypul.Je to spíše o náhodě.
S šumu:u 550D dochází k vyhlazování drobných detajlů vlivem redukce šumu i při 100ISO.Stačí v menu redukce šumu vypnout a obraz se téměř bez šumu až do 800ISO.Navíc je bez redukce pochopitelně ostřejší.
Je to bezpochyby vynikající přístroj,ale stále má spoustu vad hlavně v konstrukci.Kdyby tělo mělo velikost a hledáček jako Nikon D90,neměl by v dané kategorii zatím jediného konkurenta.Cena je také podle mě vysoká.Takových 15000kč za tělo a 17000kč za tělo s objektivem 18-55IS by bylo akorát.
Olda: Tady ale neslo o nechtene zapnuti ci vypnuti ale o nechtene otoceni volicem rezimu pri zapinani ci vypinani. Jinak mas pravdu, fotak je to dobrej ale cena mohla byt trosicku nizsi. Fotky v clanku jsou porizene pri vyresetovanem fotaku, takze redukce by mely byt vypnute ....
Kapsa - mám dojem že default hodnota u Canonu nějaké mírné NR zaplé má, takže pokud jsi dal reset, tak to nemusí znamenat, že to bylo bez redukcí. V manuálu to asi bude k nalezení - je to nějaká custom funkce a základní "factory setting" tam bývá uveden.
Jinak si ale myslím, že slité listy mohou být i kombinací vysokého rozlišení čipu s ne až tak kvalitním použitým objektivem, konkrétně listy jsou známý problémový bod u spousty foťáků, je to jedna z věcí, u které se jakákoli slabina obvykle spíš znásobí a zvýrazní..
Skoda, ze Canon v setu nenabizi k fotakum pevnou padesatku at uz 1.8 a nebo 1.4. , cenove nejsou tak nedosazitelne a pritom uzivatelum poskytuji vyborne vysledky. 50/1.8 se da poridit tusim nekde kolem 2800 +- , takze prave tu bych klidne dal jako set , jen u Canonu se premysli jinak . Doporuceni - setaky nebrat.
Test je dobrý a dozvěděl jsme se v něm vše co už vím.. Bohužel jsme fotoaparát kupoval v Březnu hned jak vyšel. Jsme s ním nad míru spokojem a tudíž tomu odpovídala i cena. Koupil jsme ho se setovým 18-55IS protože z předchozího olympuse jsem nemohl použít nic. Seťák je v pohodě pro začátečníka plně využitelný, ale po nasazení 17-40L mě přestal seťák bavit. Naštestí ho využívám na focení macra, takže jeho nedostatky mi nevadí.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.