Musí ho znát každý. V mnoha situacích dochází k vnitřnímu monologu, který mnohdy na první pohled nevnimáme. Něco uvnitř nás komentuje, nenásilně rozhoduje či rozebírá to, co právě prožíváme.

Připravuje nás na budoucí dění nebo se obrací do minulosti. Jdeme lesem a on přemýtá nad tím, co se skrývá támhle v houští. Nejspíše si ani neuvědomujeme, že s ním promlouváme a monolog plynule přechází do dialogu.

Stačí tak málo a tato konverzace se může dostat do roviny, kdy žijeme jen uvnitř sebe. Určitě se každému někdy stalo, že a své cestě do práce/školy/obchodu ušel kus, aniž by si to uvědomil. Najednou se "probereme" a jsme o půl kilometru dál, ani nevíme jak. Tato rozprava bývá někdy doprovázena i přemítáním jakéhosi filmu, vykonstruovaného nebo skutečně prožitého příběhu mnohdy se opakovaně vracejícího.

Kolikrát ve městě narazím na člověka, "trpícího" samomluvou. Jde a vykládá si, konverzuje s neviditelnou osobou uvnitř jeho samotného. Jeho mysl je snad stejná, jako ta moje, naro