jdu mestem, ktere uz ponekolikate vstava z popela. v ulicich je zivo - v kavarnach a restauracich posedavaji lide, turiste cvakaji fotoaparaty. o par bloku vedle vrci bagry a skripou jeraby, aby cihlu po cihle podle starych fotografii obnovily vsechnu povadlou krasu tohoto mista. v chaosu lidi a stroju zni poulicni kapela. dam ji par centu libi se mi, jak hraji mou oblibenou fugu. a v tom se v pruzoru mezi uzkymi ulickami staronoveho vnitrniho mesta objevi barokni perla, v niz mistr sam pred dvema sty sedmdesati lety koncertoval.
usednu na kasnu, zapalim cigaretu a mlcky si vychutnam prijemne mrazeni po zadech...