Dnes tuto fotografii nevkládám kvůli bodování. Rád bych Vám představil jednoho velmi hrdého a statečného muže a přinutil Vás k zamyšlení se nad sebou samými. V Indii, jak je všeobecně známo, je mnoho žebráků. Někteří jsou profesionální žebráci a umí být hodně dotěrní, takže Vám nezbude nic jiného, než se zatvrdit a předstírat, že je nevnímáte. Jedno časné ráno, v hlavním městě Dillí, jsem procházel zapadlé uličky a vychutnával si atmosféru cizokrajného velkoměsta. Město ještě spalo, ulice byly prázdné a jen tu a tam se objevila nějaká zahalená postava. V tom jsem v dálce zahlédl mrzáka. Seděl na prkénku, které místo koleček mělo ložiska. Odrážel se od země rukama a tiše se přibližoval ke mně. Pomyslil jsem si, "to bude zase nějaký otrava, který bude natahovat ruce a psychicky mě ničit". Odvrátil jsem proto hlavu a předstíral, že nikoho nevidím. Když jsme se vzájemně míjeli, tento hrdý muž nejen že nežebral, ale pouze mě pozdravil, popřál mi hezký den a hrdě, aniž by se po mě dále díval
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
príbeh OK, fotka menej -emotívne
dojemný +
pekne
Je to dobrá fotka, keby si nenapisal text, v prvom momente z vyrazu jeho tváre clovek naozaj si nevsimne ze má problém. Más pravdu, treba sa zamysliet nad sebou obcas, zdravy si ani neuvedomujú aké je to vzácne, zit v pohode.
Dakujem za to, ze si zdelil tento pribeh, a za fotku, prajem Ti tiez pekny den.
Julianna, vďaka. Myslím, že právě velikonoční svátky jsou tou správnou chvílí se zamyslet .....
z jeho vyrazu neni poznat, ze ma problem, naopak pusobi pozitivne
proto clovek cestuje, ono mu to hodne přehází jeho priority
Skvělý příběh...