Recenze: Sony Alpha A6700

Řada APS-C bezzrcadlovek Alpha A6xxx dostala nový přírůstek, který se zařadil rovnou na její vrchol. Dostal nový senzor, chytré funkce (AI) i vylepšené ovládání i úchop. Přitom si ale zachovává základní filozofii celé řady, která cílí na náročné hobby-fotografy, spíše, než profesionály. Jaký je nový model vám napoví naše recenze.

Úvod

Podle výrobce jde o propojení technologií z různých řad foaparátů Sony do jednoho kompaktního a uživatelsky přívětivého těla. A je pravda, že A6700 si půjčuje mnohé jak z předchozích modelů řady A6×xx, tak z portfolia primárně vlogovacích kamer Z-V a fullframe modelů A7/A9/A1. Samozřejmě ne všechno, ale to hlavní, co podle Sony cílová uživatelská skupina nejvíce ocení. Zda se trefili do vkusu i vám snad budete vědět po přečtení článku.

Začněme tím, co Alpha A6700 není – nejde o zmenšený profi-model řady A1 nebo A7R. Proč? Zkrátka mu chybí hned několik věcí, na které jsou profesionální uživatelé fotoaparátů (nejen) Sony zvyklí:

  • Nemá dva sloty na kartu
  • Nemá zadní joystick
  • Nejistá úroveň utěsnění proti vodě a prachu (žádná IP certifikace)
  • Nemá možnost bateriového gripu

Pokud jste po přečtení těchto bodů zakroutili hlavou, protože bez těchto věcí nemůžete žít, asi nemusíte číst dál. Ovšem pokud tohle nejsou vaše primární požadavky na nový fotoaparát, čtěte dál, protože A6700 toho má dost, co nabídnout.

Tělo a ovládání

Na první pohled je zřejmé, že A6700 patří do rodiny přístrojů odvozující svůj rodokmen od modelu A6000. Známý tvar cihličky s gripem ovšem tentokrát doznal opět nějakých změn: grip i celý přístroj jsou trochu větší (12cm × 7cm × 8cm, 493g) a na gripu se z přední strany nachází nekonečný volič (roller), které tak má přístroj dohromady tři (horní a zadní, známý třeba z modelu A6600 zůstává).


Po bližším ohledání si všimneme nového přepínače režimu fotografování, natáčení a speciálních efektů, vypůjčený v trochu odlišné podobě z řady vlogovacích fotoaparátu ZV-E. S nimi má společnou další vlastnost, která je v řadě A6×xx nová: plně artikulovaný displej. Ten je tedy možné vyklopit do strany a dopředu, takže vám umožní snadno fotit selfíčka či natáčet vlogy. Je samozřejmě dotykový, oproti starším modelům umožňuje dotykové ovládání na více místech (ikony základní snímací obrazovky). má 3 palce a rozlišení 1,03 mil. bodů.

Zezadu najdeme rovněž AF-ON tlačítko.

Z video-centrické řady ZV je převzata i větší, hmatově i vizuálně dobře odlišená spoušť videa.

Použité materiály jsou kvalitní a většina konstrukce je z lehké hořčíkové slitiny.

Do jaké míry je tělo utěsněné proti vlhkosti a prachu je otázka, Sony tuto vlastnost příliš nevyzdvihuje a v produktových materiálech neuvádí žádnou konkrétní certifikaci. Uvádí sice, že je tělo odolné prachu a vlhkosti, ovšem s poznámkou pod čarou, že negarantuje 100% odolnost. Takže jestli hledáte foťák do pouště nebo deštného pralesa, buďte s A6700 opatrní. Májový deštíček ale nejspíš zvládne, když v něm nebudete stát příliš dlouho.

Z konektorů na těle najdeme klasickou sestavu vstupu pro sluchátka, mikrofon, HDMI a USB-C, které umožňuje i nabíjení. Paměťová karta je typu SD s podporou standardu UHS-II. Jak jsme už zmínili výše, je slot jen jeden, což je dáno jednak tím, že fotoaparát cílí na hobby fotografy, druhak omezeným prostorem kvůli kompaktnímu tělu. Slot pro kartu je oddělen od slotu baterie, takže se do těla vešla větší baterie NP-FZ100.

Nahoře najdeme sáňky na externí blesk, ovšem chybí blesk vestavěný, který někteří předchůdci ze stejné řady měli. To by mohlo některým hobby fotografům vadit, ale ze zkušenosti doporučuji, když už chcete nebo musíte blýskat, stejně pořídit nějaký blesk do sáněk.

Oproti řadě ZV také chybí zabudovaný výkonný směrový mikrofon, takže kamera sice zvládne vlogování dobře, ale pokud je to to hlavní, co s ní chcete dělat, řada ZV si tuhle výhodu nechává pro sebe a doporučil bych se ohlédnout tam.

Na konec jsem si nechal hledáček – je přesně tam, kde byste hu u řady A6×xx hledali, ale doznal vylepšení – má ekvivalentní zvětšení 1.07×, rozlišení 2,36 mil. bodů a obnovovací frekvenci až 120 fps.

Novinky fotografické

Jak fotoaparát vypadá a čím se liší od předchůdců víme, fotí a natáčí ale lépe?

Odpověď je ano – přístroj dostal do vínku nový BSI senzor s rychlejším odečtem dat a vyšším rozlišením (26Mpx vs 24Mpx), výkonnější procesor Bionz XR a AI koprocesor.

V praxi by to mělo znamenat (oproti předchozím APS-C přístrojům, protože některé technologie se už objevily ve vyšších fullframe řadách):

  • Vyšší rozlišení snímků (ovšem zanedbatelné)
  • Vyšší citlivost (= méně šumu, ISO 100–32000, s rozšířením až 105400)
  • Vyšší dynamický rozsah (výrobce prostě uvádí „přes 14EV“, což měl podle nezávislých měření i předchůdce, nicméně zde by to mělo být opět trochu víc)
  • Rychlejší AF s více body (759 bodů přes 93% záběru, s citlivostí až –3 EV)
  • Lepší rozpoznávání subjektů pro zaostření (kromě lidí a zvířat a jejich očí/hlav také auta, lodě, letadla a hmyz) a tím i jejich sledování
  • Hlubší buffer (až 1000 JPEG nebo 59 RAW snímků) při sériovém snímání 11 sn./s s au­toexpozicí a AF
  • Podpora HEIF formátu
  • Lepší automatické vyvážení bílé a rozpoznání tónů kůže
  • Výkonnější stabilizace obrazu (až 5EV)
  • Automatický ořez za využití AI
  • 4K video o snímkové frekvenci až 120p (FHD 240p)
  • 10-bit hloubka 4:2:2 barevný subsampling videa
  • Speciální efekty videa
  • Přesamplování videa z 6K záznamu
  • Menší „rolling shutter“ problém

To je vcelku slušný výčet, že? Níže se podívejme na ukázky z praxe.

ISO a šum

Níže si můžete prohlédnout snímky na všechny citlivosti v JPG a RAWu převedeném v programu Sony Imaging Edge Ten podle všeho používá podobné algoritmy, jako samotný fotoaparát, s tím rozdílem, že lze mimo jiné zcela vypnout redukci šumu. V JPEGu ponechána výchozí, při převodu RAWů ted vypnuta:

JPEG

ISO: 100 ISO: 200
ISO: 400 ISO: 800
100 200 400 800
ISO: 1600 ISO: 3200 ISO: 6400 ISO: 12800
1600 3200 6400 12800
ISO: 25600 ISO: 51200 ISO: 102400
25600 51200 102400

RAW

ISO: 100 ISO: 200
ISO: 400 ISO: 800
100 200 400 800
ISO: 1600 ISO: 3200 ISO: 6400 ISO: 12800
1600 3200 6400 12800
ISO: 25600 ISO: 51200 ISO: 102400
25600 51200 102400

Stabilizace

stabilizace zkoušena s objektivem 15mm, tzn. při inzerované 5EV účinnosti bychom měli na APS-C z ruky udržet asi 1 vteřinu. To se mi popravdě většinou nepodařilo, nicméně i vteřina byla při zapnuté stabilizaci výrazně méně neostrá, ale nikdy úplně ostrá. Půl vteřiny se dalo udržet spolehlivě. To je zcela normální – účinnost se měří v laboratorních podmínkách, takže pravděpodobně při umělých a tím pádem pravidelných a předvídatelnch vibracích. V praxi se ovšem při focení člověk kroutí zcela nelaboratorně, takže výsledek průměrně rozklepaného fotografa bývá oproti oficiálním údajům horší napříč značkami. Můžeme to nazvat reklamštinou, nicméně i tak je to dobrý výsledek.


1/4s 1/2s 1s

Autofokus

Již jsme zmínili, jakých změn doznal AF oproti předchůdcům: více AF bodů (v kombinaci PDAF a CDAF), větší pokrytí scény, větší zapojení umělé inteligence díky výkonnějšímu XR procesoru a pomocné AI výpočetní jednotce. Přístroj tak rozeznává nejen lidi, tváře a oči, ale nově třeba i vlaky, což jsem v praxi zkoušel a je to skutečně tak – sledování jedoucí vlak chytí a nepustí.

Obecně nemám žádný důvod ke stížnostem, AF je opravdu rychlý a spolehlivý. Sice chybí joystick pro výběr AF bodu a používání čtyřsměrného voliče je podle mě u Sony trochu nešťastné (je nutno myslet na přepínání funkcí na směrových klávesách pomocí středového tlačítka, jinak si místo posunu AF bodu otevřete třeba nastavení ISO), nicméně dotykový displej umí fungovat jako touchpad, což situaci řeší.

Aktualizace: Díky tiskovce Sony jsme měli možnost vyzkoušet na těle Sony A6700 i další objektivy a vyzkoušet přístroj při dalších příležitostech. Zde je několik postřehů k AF:

  • AF je velmi rychlý, ale záleží na objektivu; díky výkonu AF systému se motorek v objektivu stává limitujícím faktorem a skutečně je vidět rozdíl v rychlosti s různými skly, což je pro tělo dobrá vizitka
  • Nejstarší objektivy z NEXů (zkoušen E 16/2.8) si s PDAF systémem nerozumí asi kvůli jinak koncipovanému motorku a tak s nimi přístroj ostří v CDAF režimu, což je pomalejší zejména při sledování objektů v C-AF
  • Zaostřování na zvířata vyžaduje v záběru oko, aby bylo zvíře správně identifikováno

Vyvážení bílé a pleťovka

Fotoaparát jsem používal výhradně v AWB nastavení a maje doma dva starší přístroje Sony, musím konstatovat, že je s chytrými funkcemi AWB konečně použitelné. Pokud starší modely bojovaly např. se zelení (fotky v lese do šeda s nafialovělými kmeny – ano, to v odkazu je skutečný snímek z A7R II a ano, bylo to opravdu tak špatné), tak A6700 tyto problémy nemá. Umělá inteligence pomáhá i zde:


Zeleň je i při AWB zelená, jak má být

Lidé (pleťové tóny) také vypadají i na automatiku přirozeně:

Aktualizace: při focení lidí v zeleni na akci Sony se mi znovu potvrdilo pozorování z původní recenze: zeleň fotoaparátu nečiní potíže a i kombinace portrétu v přírodě dává přirozený výsledek, aniž by bylo třeba laborovat s manuálním vyvážením bílé a obrazovými styly.


Dynamický rozsah

Dynamický rozsah by měl být lepší, než u A6600, ale podle všeho ne o mnoho. Nemám oba přístroje vedle sebe a Lightroom zatím neschroustal z A6700 RAWy, takže mohu hodnotit DR pouze z JPEGů se zapnutou optimizací dynamického rozsahu. Zdá se mi subjektivně lepší, než u starších modelů, zdá se, že vysoký výkon procesoru a chytřejší algoritmy pomáhají i vestavěnému JPEG enginu.


Sériové snímání

Přístroj umí až 11 sn./s s elek­tronickou i mechanickou závěrkou, což je stejně, jako předchůdce, ovšem v případě A6700 oceníte hlubší buffer na až 1000 snímků v JPEG, 59 RAW nebo 44 v kombinaci. To jsou hodnoty, které by před několika lety u zrcadlovek platily za hig-end a kvůli kterým se kupovala drahá těžká těla určená pro reportážní a sportovní fotografy. Oproti starším modelům je také lepší měření a ostření a i při takto vysokých rychlostech přístroj obojí bezproblémově zvládá.Samozřej­mostí je dnes průběžný feed na displej či do hledáčku (= obraz nevypadá jako série statických obrázků).

Sledování objektu při sériovém snímání

Video

A6700 cílí nejen na ty, kdo chtějí fotit, ale i na tvůrce pohyblivých obrázků.

Hlavním tahákem je 10-bitové 4:2:2 4K video o snímkové frekvenci až 120p. Pokud se spokojíte s Full HD, nabídne A6700 až 240p pro hrátky se slow motion atd.

Jediný chyták v tom je, že ač A6700 umožňuje natáčet 4K video téměř z celé plochy čipu (formát Super 35, tedy 16:9 výřez z APS-C čipu s neznatelným horizontálním ořezem cca 1.04×) a sampluje ho ze 6K záznamu pro vyšší ostrost orazu, platí to „jen“ do snímkové frekvence 60p. Pokud chcete vyšší snímkové frekvence, přístroj musí natáčet video bez přesamplování a tím se zvýší ořez na cca 1.5× až 1.6× dle zvoleného rozlišení.

Videoukázka 1 (Full HD 50p):

Videoukázka 2 (4K 50p):

Framegram ze 4K záznamu:


Díky rychlejšímu odečtu dat z čipu by také měl být menší problém s efektem „rolling shutter“ tedy deformaci postupným odečtem dat z čipu po řádcích; příliš rychlý pohyb na scéně se kvůli tomuto efektu „křiví“, což je nejvíc znát při panningu:

Závěr

Hodnocení modelu Sony Alpha A6700 je poměrně jednoduché: je to nejlepší APS-C přístroj od Sony. Určitě jde o nejlepší model řady A6×xx a pokud nepotřebujete některé specifické funkce videocentrické řady ZV, jde určitě o univerzálnější přístroj jak na fotky, tak na video. A jelikož více a více fotografů se věnuje oběma disciplínám, jsou právě podobné hybridní přístroje zajímavou volbou.

Kladně lze hodnotit zejména z pohledu hobby fotografa, tedy někoho, kdo fotí pro radost a ne pro peníze. Není pravdou, že takovému uživateli by měl stačit základní levný přístroj a více vybavené modely míří na profesionály. Někomu ano, jinému ne a kvůli modelu A6700 levnější APS-C modely Sony z trhu nezmizí.

Takže ano, tento přístroj mohu doporučit pro zapálené fotografy, kterým nevadí investovat o trochu víc, než kolik stojí základ (doporučená cena je 41 899 CZK).

Je to také téměř ideální rodinný fotoaparát a videokamera, protože se nelekne žádných světelných podmínek či rychlé akce a přitom si zachovává kompaktní rozměry a celou řadu automatických funkcích a velkou dávku uživatelské přítulnosti.

Méně bych ho doporučil na placenou práci čistě kvůli chybějícímu druhému slotu pro paměťovou kartu. Nazývejte mě třeba paranoikem, ale už mi několik SD karet umřelo uprostřed akce a vážně nechcete, aby se vám tohle stalo třeba při focení svatby. Nicméně čistě technicky by přístroj měl i na hodně náročné focení, takže jako druhé doplňkové tělo k fullframe modelu to nemusí být od věci.

Galerie ukázkových snímků

(Pro expoziční informace najeďte myší nebo klikněte, možný druhý rozklik do plného rozlišení)
 














Aktualizace: další snímky


 

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • tosuk
    tosuk
    18.07.2023 16:35

    Za ty prachy raději S20 i s objektivem

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram