Stanislav Pokorný - Asociace profesionálních fotografů
Stanislav Pokorný stál u zrodu Asociace profesionálních fotografů České republiky, kde na předsednickém křesle strávil přes 15 let. Členem APF se může stát každý, kdo jen trochu chce. Jak se do ní dostat? Jaké jsou podmínky? Jaké členství nese výhody?
Stanislave, co je to Asociace Profesionálních Fotografů?
Asociace je profesní sdružení, dnes vlastně spolek profesionálních fotografů. Je to v podstatě právní nástupce fotografické sekce bývalého Fondu výtvarných umění a Svazu výtvarných umělců. Vznikla mezi roky 1989–1990, kdy v rámci Unie výtvarných umělců začala fungovat po dvou letech samostatně. Od té doby je samostatným profesním sdružením profesionálních a uměleckých fotografů.
Kdo stál u jejího zrodu?
U zrodu APF stáli bývalí členové Fotografické sekce Fondu výtvarných umění a v první správní radě jsem byl členem já, pan profesor Miroslav Vojtěchovský, Josef Brok a další fotografové. Někteří z nich dnes již nežijí a někteří fotografují už jen sporadicky.
Jak APF funguje?
Funguje jako každé jiné sdružení jiných zájmových profesí. Stará se o své členy, poskytuje jim určitou podporu, poskytuje jim právní poradenství, lobbuje za podmínky fotografů na tuzemské scéně. Bohužel dnešní fotografický svět je takový, že fotografuje prakticky každý. Někdo si ve čtvrtek zakoupí fotoaparát a v sobotu už fotografuje na zakázku. Tím dochází k určité degradaci fotografie. Posláním APF je ukázat a propagovat fotografii v tom pravém slova smyslu. To znamená, že fotografie je profesionálně zvládnutá řemeslně a výtvarně.
Odkdy jste byl předsedou APF?
Nejprve jsem se stal členem první správní rady, to bylo od roku 1990 do roku 1994. Předsedou jsem byl od roku 1994 do 1998. Pak nepřetržitě od roku 2004 až do února 2017 jsem zastával funkci předsedy správní rady a prezidenta APF.
Jak dlouhé je volební období a kdo volí předsedu APF?
Volební období je vždy dvouleté. Správní rada se volí na 2 roky a každé 2 roky se volí znovu. Buď zůstává ve stejném složení, pokud stávající členové kandidují a nejsou kandidáti jiní. To bývá u všech spolků stejné, že se nikomu zdarma ve funkcích pracovat nechce, a pokud někdo ve funkci skončí, volí se členové noví. Dvouleté volební období je jak u správní rady, tak u revizní komise. Předsedu volí správní rada z řad svých členů zvolených Valnou hromadou APF.
Proč jste s předsedáním skončil a co vás nejvíce bavilo a těšilo ve funkci předsedy APF?
Skončil jsem z osobních důvodů a také mám ještě dost svých vlastních plánů ve fotografii, které bych si chtěl splnit. Poslání předsednictví APF vyžaduje stoprocentní nasazení a člověk tomu musí věnovat mnoho času. Na předsedání mě bavilo hlavně to, že jsem se mohl scházet s lidmi, které mám rád. Společně jsme připravovali různé výstavy, dávali jsme dohromady katalogy a publikace Asociace, propagovali náš spolek v médiích a v rámci fotografického života. Bavilo mě to, že se mi podařila řada věcí, které jsem nosil dlouho v hlavě a přes řadu problémů se je nakonec, třeba i jen částečně podařilo realizovat. Například vydávání Almanachu, což je soubor signovaných autorských fotografií našich autorů. Vychází jednou ročně, je to přísně výběrová záležitost a v současné době nemá v oblasti fotografie rovnocennou konkurenci. Také se mi podařilo zajistit sponzory a organizátory pro příjemný galavečer při předávání prestižních cen „Osobnost české fotografie“, která se tak již dvakrát po sobě vyhlašovala v důstojných podmínkách. Myslím si, že cesta byla nastoupena a ti, kdo přišli po mně, věřím, APF povedou dál a podaří se jim ji rozvíjet.
Poznámka redakce: Od února 2017 je předsedou APF Jan Pohribný, QEP.
Kolik času jste APF v předsednickém křesle věnoval?
Zhruba 1× měsíčně jsme se scházeli na správní radě, pokud nebyla svolána mimořádná. Tam jsme probrali vše, co je třeba do příštího zasedání udělat. V myšlenkách jsem se APF věnoval dennodenně a pracovně vlastně také. Musel jsem přemýšlet o tom, kam asociaci směrovat dál, co je potřeba udělat, za kým mám jít, s kým potřebuji něco projednat. Čas jsem tomu věnoval permanentně. Po odchodu z funkce začínám mít čistou hlavu, už jsem si trošku oddechl a začínám se věnovat konečně vlastním projektům. Každý, kdo se rozhodne věnovat nezištně svůj čas Asociaci, musí být smířen s tím, že je to vše zadarmo a na úkor vlastní práce.
Komunikoval jste často se zahraničními asociacemi?
APF je členem Evropské federace fotografů FEP a současně je přidruženým členem Federace amerických fotografů. Občas jsme realizovali výměnné programy, takže sem k nám jezdili fotografové z USA a naši fotografové zase k nim. Pokud jde o Evropskou federaci, tak zde je součinnost velmi intenzivní. Jednou z aktivit v rámci FEP je udělování titulu QEP, což je titul kvalifikovaný evropský fotograf, který může získat pouze člen národní asociace fotografů a my jsme jediná národní asociace v Čechách, která může být a je členem FEP. V tomto duchu máme své zástupce ve správní radě Evropské federace a spolupráce je velmi aktivní se všemi v rámci tohoto sdružení.
Kolik členů má APF?
V současné době má APF zhruba 140 členů. Bývalo nás více, po vzniku APF jako samostatné organizace nás bylo téměř tisíc, ale v průběhu času lidé stárnou a odcházejí. Mladí o to nemají zájem, jelikož si myslí, že členství nepotřebují. Já si ale myslím, že možnost a síla něčeho pro rozvoj fotografie jako svébytného uměleckého oboru je neodmyslitelně spojena s početnou organizací, která je schopna vyvinout v tomto směru přiměřený tlak. Mladí fotografové však nemají dnes tendenci a chuť se sdružovat, což je velká škoda. Udělat něco pro fotografii se dá jedině v nějakém spolku, který je schopen prosadit zájmy, jako jedinec neuděláte nic. Až to však tito fotografové zjistí, bude nejspíš na ochranu a smysluplný rozvoj fotografie jako uměleckého oboru pozdě.
Kdo se může stát členem APF?
Členem se může stát v podstatě kdokoliv. Rozdíl je pouze v tom, jestli je zájemce o členství v oboru vzdělán anebo nevzdělán. Pokud má vysokou školu či vyšší odbornou fotografickou školu s absolutoriem, tak doloží doklad o absolutoriu a jeho členství je přijímací komisí na základě jejího rozhodnutí konstatováno. Pokud není vzdělán, tak předkládá soubor 12 fotografií a přijímací komise, která čítá 18 členů, rozhodne anonymním hlasováním o přijetí či nepřijetí. Ale o členství může žádat kdokoliv.
Co by měl soubor 12 snímků splňovat, aby žadatel uspěl?
Musí to být ucelený soubor fotografií, který má, jako celek, jasnou vypovídající hodnotu. Fotografie v souboru musí být určitým způsobem provázány a soubor by měl gradovat. Snímky musí být očíslovány a seřazeny tak, aby byl vidět jasný záměr autora, co tématem zamýšlel. Hodnotí se nejen fotografická úroveň, ale i adjustace fotografií a celková formální úroveň prací a profesionální řemeslné a umělecké vyznění celého souboru. Profesionalita není pouze v tom snímky nafotografovat, hraje zde důležitou roli i jejich konečné zpracování. Komise hodnotí kvalitu práce a zejména výrazný rukopis autora, jasnou přidanou hodnotu, kterou autor do díla ze sebe sama vložil.
Téma souboru snímků zadává komise?
Téma je libovolné. Autor může předložit jakýkoliv námět. Ovšem všech 12 snímků by se mělo týkat jednoho tématu, nepůsobí dobře pokud jsou fotografie z různých žánrů, soubor pak není celistvý.
Žadatel o členství APF pak absolvuje pohovor?
Ano, pohovor probíhá přímo při přijímacím řízení. Pokud komise dojde k názoru, že chce o autorovi ještě něco vědět, nebo potřebují něco vysvětlit. Pokud práce fotografa je kvalitní a vypovídající a je zde jasně rozeznatelný rukopis autora, pak s ním hovořit nepotřebují.
Co APF svým členům nabízí?
Nabízí jim členství, které je svým způsobem prestižní. Ne každý může být členem APF, to je podstatná výhoda. APF spadá pod ministerstvo kultury, člen je tedy registrovaný a evidovaný výtvarník. Není to sdružení živnostníků, kteří pracují na základě živnostenských listů. Ale jsou to lidé, kteří pracují na základě autorského zákona a tvoří v podstatě umělecká díla. I když pravdou je, že je fotografie živí, pro co jiného by to konečně také dělali, a tak řada členů je i držiteli živnostenského oprávnění pro fotografické služby. Dále členství nabízí možnosti různých slev, legitimace APF poskytuje mnoho výhod, o kterých se člen dozví, když je přijat. Legitimace je platná po celém světě, takže člen může navštěvovat zdarma například muzea, výstavy, je zárukou slev na různé vstupy na různorodé akce. Legitimace slouží jako PRESS průkaz, takže se s ní dostanete i na akce, kde jsou nutné novinářské průkazy.
Musí se členové APF zúčastňovat setkání členů nebo valné hromady?
Účast na valné hromadě je jedna ze základních povinností. Člen má dvě povinnosti. Zaplatit členský poplatek na rok a zúčastnit se valné hromady, kde může prosadit to, co chce. Anebo může navrhnout to, co by v rámci asociace chtěl realizovat či změnit. Pokud se valné hromady nezúčastní, tak se nic neděje, žádný postih za to nehrozí. Důležité je zúčastňovat se spolkového života. Zúčastňovat se výstav, mít spoluúčast na katalozích, na publikacích a podobně.
Jak často se schází správní rada a jak často je svolána valná hromada?
Správní rada se schází 1× měsíčně. Také pořádáme různé akce. Například Kulaté stoly, které jsou tématicky zaměřené. Tam mohou přijít členové i nečlenové, kteří se mohou zeptat na cokoliv, co se týká asociace. Setkání všech členů je 2× do roka. Jednou na valné hromadě a jednou u příležitosti vyhlášení a předání cen Osobnost české fotografie za uplynulý rok.
Jaké aktivity ještě APF pořádá?
Činnost APF se odvíjí od toho, že se jedná o spolek umělců. Převážná činnost je směrována k pořádání výstav, vydávání publikací, vydávání ročenek, vydávání almanachu a soustředíme se na prezentaci výtvarné umělecké fotografie.
Jak vypadá almanach, který APF vydává?
Almanach je prestižní záležitost sbírkového charakteru, vydává se v omezeném množství. Je to prodejní věc, kde je v průměru 27 až 35 originálních signovaných fotografií od autorů, kteří byli vybráni určenými kurátory projektu.
Pořádá APF pravidelně výstavy fotografií svých členů?
Pořádáme pravidelné roční výstavy, všechny jsou kurátorské. To znamená, že vždy dva kurátoři mají právo veta na výběr všech fotografií, které na výstavě budou. Pořádáme tématické výstavy, kdy je vyhlášeno téma, kterého se výstava bude týkat. A jednou za 3 roky se pořádá salon, kde autor může prezentovat svou práci na jakékoliv téma.
Na těchto výstavách vystavují pouze členové asociace?
Ano, zde vystavují členové, případně přizvaní hosté.
Otevírá členství v APF dveře k novým možnostem?
Mělo by otevírat. Bohužel kvůli tomu, že je fotografie určitým způsobem zprofanovaná, tak je to trošku složitější. Víme, že dnes fotí úplně každý a že se fotografové “profesionální” a “umělečtí” množí geometrickou řadou. Trh fotografie je zcela volný, jelikož z fotografie se stala volná živnost, fotografovat a fotografie prodávat může absolutně každý. Ne každý však může tahat např. zavádět vodu v domech, šít obleky a podobně. Tam je nutné být v oboru vyučen a mít zkoušky. Ve fotografii nemusíte mít nic jiného, než fotoaparát, třeba i půjčený. Situace dospěla do stádia, že lidé a ani investoři nejsou schopní rozlišit, co je dobrá fotografie. Já říkám, že fotografií je všude hromada, ale kvalitní FOTOGRAFII aby člověk pohledal.
Co ještě zajímavého byste o APF řekl?
Řekl bych, že je to spolek, který si zaslouží uznání. Má své místo na poli fotografie jak v tuzemsku, tak v Evropě. Myslím si, že je nanejvýš žádoucí aby fotografové, kteří si myslí, že jsou dobří a že fotografii mohou něco přinést, přišli a stali se našimi členy.
Děkujeme za rozhovor!
Další informace naleznete na:
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.