Recenze objektivu Tamron 17-28mm F2.8 Di III RXD

V dnešní recenzi se podíváme na zajímavý objektiv pro bezzrcadlovky Sony. Jde o fullframe širokáč od Tamronu, takže bude zajímat zejména majitele fotoaparátů řad Alpha A7 a A9. Tamron zkombinoval dobrou světelnost, praktický rozsah zoomu, utěsnění a příznivou cenu. Jestli je to recept na úspěch nejen na papíře, se dočtete v článku.

Pokud sháníte AF širokoúhlý zoom objektiv pro vaši FE bezzrcadlovku, do nedávna byla volba jasná. Sony má pro ten případ totiž své dva objektivy, jeden se světelností F4 patřící do střední třídy (Zeiss 16–35/4) a jeden se světelností F2.8 patřící do profi třídy (G-Master 16–35/2.8). Volte podle svých potřeba a podle své peněženky. Jediný problém je, že někteří z nás by rádi F2.8 objektiv, ale Sony oba objektivy nacenilo přímo úměrně rozdílu ve světelnosti, abych tak řekl. Zkrátka ten dražší je dražší dvakrát.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Sony FE je mladý systém, alespoň ve srovnání se obdobnými systémy DSLR. Takový systém vždy znamená menší nabídku příslušenství a také horší podporu dalších výrobců. Jenže i to se v případfě Sony začíná lámat – tradiční „alternativní“ výrobci, jako je Sigma či Tamron, se o systém začínají zajímat. To znamená jediné – systém se osvědčil, vydobyl si místo na trhu a tak se vyplatí pro něj vyrábět. Jakožto uživatelé bychom měli zvolat sborové „Hurá!“. Snad nebudu nařčen z absence nestrannosti, když napíšu, že jsem systému E/FE fandil od počátku. Ne že bych s příchodem první A7 odhodil zrcadlovku (používám stále oba typy přístrojů souběžně), ale systém se zdál mít potenciál a to se právě v těchto chvílích potvrzuje. Jak zájmem výrobců příslušenství, tak i vzestupem konkurence od dalších výrobců – kdo dnes nemá v nabídce fullframe bezzrcadlovku, není in.

Zpět k širokoúhlým objektivům. Do porovnání dvou skel zmíněných výše vstupuje tradiční hráč na poli objektivů s vynikajícím poměrem ceny a výkonu a to Tamron.

Nabídne F2.8 objektiv s utěsněním (což jsou vlastnosti vyhrazené v nabídce Sony jen dražší řadě G-Master) za cenu nižší, než nasadilo Sony s F4 verzí. Má to nějaký háček?

Ten hlavní je rozsah zoomu. 17–28 a 16–35 se nemusí zdát jako velký rozdíl, ale pokud je vaším cílem mít univerzální širokoúhle fotící nástroj, může se těch pár stupňů na krátkém a dalších pár stupňů na dlouhém konci nepříjemně sečíst. Však jsou také 28 a 35mm tradičně dvě klasická a rozhodně ne zástupná ohniska!

Druhý, na první pohled zřejmý rozdíl, je nepřítomnost optické stabilizace u Tamronu. F4 verze Sony ji má. V případě zrcadlovek Canon nebo Nikon by tohle byl stěžejní rozdíl, u Sony FE se to kapku stírá, protože všechna aktuální těla Sony FE mají zabudovanou stabilizaci v těle. Tamron 17–28 tak bude stabilizovaný tak jako tak, pouze se kvůli spolehnutí se jen na stabilizaci čipu o něco sníží účinnost. Může to být ale faktor pro majitele starších nestabilizovaných těl.

Další neznámou u každého nového objektivu na trhu je také jeho optická kvalita. Oba objektivy od Sony se už stihly osvědčit. I ten levnější z nich je kvalitní, ostré sklo. Jestli se to dá říci o novém Tamronu se dozvíte dále.

Testování

Testování probíhalo na tělech Sony A7 I a Sony A7 III.

Rozsah zoomu

Rozsah zoomu je 2×. Pro představu přikládáme dva snímky: rozdíl mezi 17 a 28mm.

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f8.0, 1/100 s, ISO: 100, JPEG Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 28.00 mm, f8.0, 1/80 s, ISO: 100, JPEG

První ohnisko je vhodné pro krajinu, architekturu, kontaktní reportáž atd., druhé je univerzální mírně široké ohnisko vhodné pro skupinové portréty, momentky, reportážní snímky a jiné. Na 28mm začínají obvykle amatérské základní zoomy (jako je setový Sony 28–70/3.5–5.6 nebo stájový kolega Tamron 28–75/2.8), takže testovaný Tamron na ně hezky naváže směrem k širším záběrům.

Kresba

Níže si prohlédněte sérii snímků na všech clonách na obou extrémních ohniscích (17 a 28 milimetrů):

17mm, výřezy z různých míst:


28mm, výřezy z obdobných míst:


Závěr: Kresba je velice dobrá, 17mm vychází lépe – nemám problém ani s F2.8. Na 28mm vychází trochu hůř rohy snímku při F2.8, ale po zaclonění se to srovná. Difrakce se začíná projevovat při F16, ale skutečně viditelně neostré jsou až snímky na F22. Na širokoúhlý zoom si není na co stěžovat

Srovnání se Sony Zeiss 16–35mm F4 OSS

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Následující snímky ukazují, jak si stojí oba objektivy proti sobě při cloně F6.3, nejprve na širokém ohnisku a pak při 28mm

Tamron – Sony – srovnání:

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f6.3, 1/60 s, ISO: 100, JPEG FFE 16-35mm F4 ZA OSS, ILCE-7, 16.00 mm, f6.3, 1/60 s, ISO: 100, JPEG
Tamron 17mm Sony 16mm Srovnání 100%
Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 28.00 mm, f6.3, 1/60 s, ISO: 125, JPEG FFE 16-35mm F4 ZA OSS, ILCE-7, 28.00 mm, f6.3, 1/60 s, ISO: 125, JPEG
Tamron 28mm Sony 28mm Srovnání 100%

Nevím, jak vy, ale já na 24MPx nevidím podstatný rozdíl a jestli, tak ve prospěch Tamronu. Je to ovšem na hranici kusové variability.

Zkreslení

V případě bezzrcadlovek a objektivů na ně se geometrické zkreslení hodnotí nesnadno. Objektivy spoléhají na softwarové korekce výrazně více, než objektivy zrcadlovek a díky korekci v reálném čase tak nevidíte zkreslení ani v hledáčku/na displeji. Je k nim proto trochu nefér hodnotit zkreslení v surovém stavu (nekorigovaný RAW), na druhou stranu hodnotit zkreslení po softwarové korekci je zase nefér k objektivům, které stejného efektu dosahují čistě opticky. Dost ale řečí, podívejte se na srovnání níže:

17mm

28mm

Výsledek – zkreslení je i bez korekce v normě pro podobný objektiv (na širokém konci kombinované, na dlouhém poduškovité), ovšem v praxi ho neuvidíte vůbec. Abych vůbec získal snímky bez korekce, musel jsem použít konvertor, který umí profil manuálně vypnout (RawTherapee). V Lightroomu i Zoneru se aplikoval automaticky a vypnout se nedal.

Vinětace

Vinětace, neboli úbytek světlosti směrem k okrajům snímku, je podobný případ. Dá se dnes snadno a beze zbytku korigovat pomocí SW, kdy jedinou daní za to je teoretické lokální zhoršení kvality obrazu dané nárůstem šumu. To však u moderních fullframe přístrojů rovněž není problém, pokud se držíte rozumných citlivostí. Vizte ukázku:

Oba snímky jsou opět bez korekce, takže se musíte snažit, abyste podobnou úroveň na snímek dostali. Jak uvidíte v galerii na konci článku, vinětace problém není.

Chování v protisvětle

Na obrázcích níže můžete posoudit chování v protisvětle:

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f11, 1/320 s, ISO: 100, JPEG

Odlesky objektiv potlačuje dobře, což je tradičně zásluha účinných BBAR vrstev. V ostrém protisvětle uvidíte několik „prasátek“. Kontrast zůstává dobrý.

Bokeh

Bokeh není u širokoúhlého objektivu zrovna důležitým parametrem výběru, ale na 28mm už můžeme s nějakým počítat. Třeba u snímků zblízka, jako je záběr níže:

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 28.00 mm, f7.1, 1/200 s, ISO: 100, JPEG

Co je na něm dobře vidět (je přicloněn), je kruhový průřez clonového otvoru. To přispívá k jemnosti bokehu, na druhou stranu milovníci difrakčních hvězdiček možná nadšeni nebudou…

Difrakční hvězdičky:

Hvězdičky, vznikající po zaclonění v místě bodových zdrojů světla, jsou častým předmětem hodnocení kvalit objektivů, ovšem jde o kritérium podléhající stoprocentně preferencím pozorovatele.

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f16, 1/500 s, ISO: 100, JPEG

Kvalitu hvězdiček tedy nebudu komentovat, omezím se na konstatování, že Tamron 17–28 není (kvůli/díky) kruhové cloně příliš hvězdičkující objektiv, takže výsledky jsou spíše decentní. Někdo to preferuje takto, jiný má raději divočejší.

Makro

Makro je samozřejmě slabé, jak se dá u širokoúhlého zoomu obecně čekat, na druhou stranu je zvětšení v této kategorii lehce nadprůměrné (až 1:5.2). Minimální zaostřovací vzdálenost je 19cm na širokém a 26cm na dlouhém konci.

(oficiální sample)

Barevné vady

Barevné vady jsou v normálním režimu korigovány softwarem fotografického přístroje, popřípadě RAW konvertorem v PC. Nejsou tedy problémem. Ani bez korekce nejsou nijak silné a projevují se hlavně na nízkých clonách (F2.8–5.6).

Ostření

Autofokus

Autofokus je velice svižný, tichý a spolehlivý. Opravdu, neměl jsem jedinou výtku – v případě, že byl objektiv nasazen na A7 Mk. III. Po nasazení na A7 Mk. I (což je sice staré tělo, ale někteří z nás ho stále používají) to tak růžové nebylo. To ale není vina Tamronu; první řada á sedmiček s „neznačkovými“ objektivy prostě odmítala spolupracovat. Po nasazení na tato starší těla ne-Sony objektivy sice ostří, ale jen v režimu CDAF (detekce kontrastu) a vždy zacloněné na pracovní clonu. Výsledek je pomalý AF, který s vyššími hodnotami clony ztrácí krom rychlosti i přesnost. Tamronu ale slouží ke cti, že i na Mk. I byl dostatečně rychlý a spolehlivý pro snímání statických snímků na nízké a střední clony. Pokud tedy máte doma tělo první řady, můžete Tamron nasadit i na něj a na statické záběry bude OK. Na aktuální řadě těl ostří Tamron jako ďábel a pocitově jsem neměl pocit, že by byla rychlost výrazně jiná, než u nativního objektivu 16–35/4.

Tamron podporuje speciální režimy ostření Sony, jako je Eye-AF.

Manuální ostření

Manuální ostření probíhá „po drátě“ a není tak příliš responzivní, ale funguje dobře. Pro milovníky ručního zaostřování (ať už pro foto, nebo pro video) bych doporučil něco s mechanickým zaostřovacím prstencem. Nicméně pro občasné přepnutí do MF je prstenec v pohodě a objektiv má i páčku pro snadné přepnutí automatického a manuálního režimu.

Ostřit ručně lze i při zapnutém AF (MF override).

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Konstrukce a odolnost

Objektiv je z většiny vyroben z plastu, což má za pozitivní následek nízkou váhu (420g), ale za cenu o něco „lacinějšího“ pocitu v ruce, než u kovových Sony objektivů. Zda se to negativně projeví např. při pádu objektivu na zem jsem pochopitelně nezkoušel, ale faktem je, že plast se prostě poškodí snáze.

Bajonet objektivu je však kovový a dílenské zpracování je velice dobré.

Příjemným bonusem oproti amatérské řadě objektivů Sony je utěsnění proti vlhkosti a prachu včetně gumového O-kroužku na bajonetu. To mají u Sony jen výrazně dražší skla. Rovněž sklo přední čočky je opatřeno ochranou fluorovou vrstvou proti ulpívání nepořádku.

Design je klasicky Tamronovský a řekl bych, že docela pohledný se svým minimalistickým hladkým vzhledem, okořeněným jen matně stříbrným kroužkem u bajonetu (odkazujícím možná na slavnou řadu Adaptall?).

Závěr

Tamron 17–28mm F2.8 Di III RXD je velice příjemný objektiv, který navíc zaplňuje dosud neobsazenou niku (levný a lehký F2.8 zoom pro Sony FE). Navazuje tak na podobně koncipovaný Tamron 2.8/28–75 Di III RXD, který Tamron od začátku ani nestíhal vyrábět pro velkou poptávku. Kombinuje výhodnou cenu s výbornou optickou kvalitou a utěsněnou konstrukcí. Jediné, co může potenciálního kupce odradit, je trochu menší rozsah zoomu, plastová konstrukce a chybějící stabilizace. Po optické stránce počítejte s trochou vinětace a méně ostrými okraji snímků na nižších clonách při delších ohniscích. Naopak na širokém konci (což je důležité) je ostrost bez výhrad od kraje ke kraji na všech clonách.

Tamron zkrátka opět ukazuje, že „levný“ a „laciný“ nejsou synonyma a že i za příznivou cenu lze nabídnout zboží takřka v prémiové kvalitě. Pokud hledáte širokoúhlý zoom pro současnou generaci fotoaparátů řad A7/A9, nemusíte hledat dál.

Alternativy:

  • Sony/Zeiss 16–35 F4 OSS, který je dražší, těžší, neutěsněný a méně světelný, na druhou stranu kovový a stabilizovaný
  • Sony G-Master 16–35 F2.8, který je opticky skvělý, kovový, utěsněný, ale výrazně dražší i těžší
  • libovolný širokoúhlý DSLR objektiv nasazený přes adaptér, což ale znamená zbytečně zvýšené rozměry a váhu a zhoršený AF

Plusy:

  • Cena
  • Celková optická kvalita
  • Světelnost
  • Rychlost ostření
  • Váha a rozměry

Mínusy:

  • Plastová konstrukce
  • Drobné optické neduhy
  • Omezený rozsah zoomu
  • Chybějící stabilizace

Základní specifikace:

  • Širokoúhlý AF zoom pro Sony FE bajonetu
  • Váha: 420g
  • Rozměry: 99×73mm
  • Průměr filtrů: 67mm
  • Sluneční clona: bajonetová
  • Utěsnění: Ano
  • AF motor: krokový
  • Rozsah ohnisek: 17–28mm
  • Optická konstrukce: 13 členů v 11 skupinách včetně LE a ED členů, BBAR antireflexní vrstvy
  • Počet lamel clony: 9
  • Rozsah hodnot clony: F2.8–22 na všech ohniscích
  • Nejkratší zaostřitelná vzdálenost: 0.19/0.26m

Galerie

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f8.0, 1/400 s, ISO: 100, JPEG Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f8.0, 1/80 s, ISO: 100, JPEG

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 26.00 mm, f7.1, 1/100 s, ISO: 100, JPEG

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f5.6, 1/60 s, ISO: 250, JPEG Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f2.8, 1/200 s, ISO: 100, JPEG

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f9.0, 1/25 s, ISO: 100, JPEG   

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f8.0, 1/100 s, ISO: 100, JPEG Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 28.00 mm, f8.0, 1/80 s, ISO: 100, JPEG
Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f8.0, 1/40 s, ISO: 100, JPEG Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 28.00 mm, f8.0, 1/60 s, ISO: 100, JPEG
Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7, 17.00 mm, f9.0, 1/15 s, ISO: 100, JPEG Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7M3, 17.00 mm, f5.6, 1/125 s, ISO: 1600, JPEG

Tamron FE 17-28mm F2.8-2.8, ILCE-7M3, 21.00 mm, f5.0, 1/30 s, ISO: 800, JPEG

  

Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD Sony FE lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
Sony 16-35mm f/4 FE ZA OSS lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
SONY 16-35mm f/2,8 G-Master lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL
ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL

Sedmý díl no­vého se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván 1. části té­matu „Barva jako sym­bo­lický i lé­čivý ja­zyk“. Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní fo­to­gra­fie, kde klí­čo­vou roli bude hrát šedá (již jako hlavní ná­mět nebo po­zadí), pří­padně v kom­bi­naci s další bar­vou (barvami). Snažte se po­cho­pit, jak dů­le­žitá je právě kom­bi­nace ne­ut­rální barvy a jiné vý­razné barvy, která může být vůči šedé na­prosto mar­gi­nální a přes to jí ne­pře­hléd­neme (prin­cip ba­revné do­mi­nanty).

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram