"Hudba" - Zhodnocení Okem profesionála 12/2020

Prosincové téma "Hudba" ze seriálu Okem profesionála ohodnotil Kamil Varga. Toto téma vás zaujalo, zaslali jste tentokrát 75 fotografií, a tak měl Kamil z čeho vybírat. Autor vítězného snímku opět získává hodnotnou knižní cenu od Zoner Press.
Hudba je jedním z mnoha druhů umění, podobně jako fotografie. Ta ale patří do jiné velké skupiny výtvarného umění. Hudba je ze všech oblastí umění asi nejabstraktnější a zároveň schopna asi nejúčinněji pracovat s emocemi percipientů. To fotografie vzhledem k její závislosti na obraze reality je i v rámci výtvarného umění na opačném konci, věcná a hodně konkrétní. Vyjádřit přímo abstraktní emoce hudby fotografií je proto velice těžké, ba přímo nemožné. Ze všech médií je ale schopna ideálně zachytit emoce různých hudebníků při jejich výkonu. I proto největší část Vašich příspěvků zachycovala právě tento přístup. Ve velké menšině byly jiné přístupy. Touto skupinou svůj článek ale začnu.
Pcal: Pianovka
Tradiční nástroj a poměrně klasický přístup zvolil Pcal. Elegantní černobílá kompozice kláves piana s rukama hudebníka. Klávesy zakomponovány do osvědčené úhlopříčné kompozice. Dynamickým prvkem jsou hrající ruce. Ty jsou zpracovány v povedené pohybové neostrosti a dávají tak snímku život, akci a dynamiku. To co povyšuje tuto fotografií mezi perfektní je ale krásné bodové světlo. S elegantními reflexy na černých klávesách soustřeďuje pohled diváka na hlavní prvek do středu obrazu. Oceňuju i perfektně zvládnutý převod do černobílých odstínů s bohatou škálou půltónů.
Moni Sandrová: Kytarová etuda II
Výrazně abstraktnější přístup k nafocení detailu jiného hudebního nástroje zvolila Moni Sandrová. Opět diagonální kompozice tentokrát hmatníku kytary. Černobílé zpracování je ale oproti předešlé fotografii přesně opačné. Je zvoleno vysoce kontrastní zpracování, které se ale k tomuto motivu docela hodí. Tím dominantním v přístupu je ale využití malé hloubky ostrosti s přesným zaostřením na jeden z pražců a efektním rozostřením ostatních pražců a hlavně strun oběma směry hmatníku. Použité protisvětlo zvýrazňuje jak struktury ostré části hmatníku, tak hlavně struny.
hnujblikArt: …
Výrazně experimentální přístup k tématu zvolil hnujblikArt v tomto i dalších svých příspěvcích. A i když je to docela divočina, musím uznat, že ty emoce, které hudba vyjadřuje, jsou u tohoto přístupu docela dobře vyjádřeny. Je to dáno hlavně tím, že ty dynamické struktury hudby jsou zde znázorněny abstraktnějším přístupem k motivu. Tím je hlavně využití výrazně dynamické pohybové neostrosti, kterou bychom mohli nazvat luminografie neboli malováním světlem. I výrazná barevnost světelné kresby odpovídá pestrosti hudebních struktur. Uvažoval bych o oříznutí fotografie pod rukou, protože v dolní části se zajímavé dynamické struktury již nenacházejí.
Kveta Zavadova: Hudba na ulici
Exteriérové fotografie hudebníků byly mezi zaslanými v menšině. Ale několik z nich bylo docela povedených jako i tato povedená streetovka od Kveta Zavadova. Hezké plastické boční světlo zvýrazňuje ve fotografii prostor v této černobílé fotografii. Převod do černobílých odstínů sice není moc špatný, ale je trochu škoda těch přepalů u hlavního motivu, harmonikářky. Pokud bylo fotografováno do JPG, tak v počítači už neřešitelné. Ale u street foto se tyto drobné nedostatky odpouštějí. Podobně jako drobný náklon fotografie doleva, který by se nicméně dal docela jednoduše opravit i v editoru. To co je na tomto snímku nejzajímavější je její atmosféra čiré radosti z hudby. Tu vidíme ve výrazu jediného a teda i hlavního prvku fotografie.
Jiří Kolář 1: Veselí
Neméně zajímavou fotografií z ulice je tato taky černobílá od Jiří Kolář 1. Prvků ve fotografii je tentokrát ale víc. Nicméně ten hlavní, zpívající houslista je ve snímku jediný ostrý. Ostatní jsou v pohybové neostrosti a hlavně ty výrazné, okrajové z obou stran rámující hlavní prvek umístěný uprostřed. Dodávají fotografii pohyb, dynamiku, tak typickou pro médium hudby. Těžko říct zdali byla fotografie snímána ještě analogově, nebo digitálně zpracována do efektu analogového, nicméně ke zvolenému retro motivu se výborně hodí.
Petr52: Emoce na pódiu i v hledišti
Poslední z exteriérových snímků, které jsem vybral je tato dynamická od Petr52. Je jednou z mála, kterou jsem do svého výběru vybral. A i když nejsem úplně nadšený z toho zvláštního tónování, barevnost je u tohoto motivu důležitá. Zvýrazňuje živost, dynamičnost snímaného motivu. Ta je ale daná hlavně výrazy a emocemi v tvářích a gestech jak zpěvačky a tak i diváků. A emoce jsou nejenom u tématu hudba ale ve fotografii všeobecně mimořádně důležité. Je to snad jediná z pódiovek, kde vidíme jak hudebníka, tak i jeho publikum. A vzhledem k tomu, že fotografie je nutně snímána ze zadního bočního směru oceňuju, že zpěvačka má ve své řeči těla výraznou dynamiku. I proto je na ni správně zaostřeno jako na hlavní prvek této fotografie.
Veverka135: muzikant a posluchačka
Docela mě zaujala tato barevná fotografie od Veverka135. A to asi hlavně tím, že se v ní prostorově docela ztrácím. Jeden hudebník, který je hlavním prvkem a jedna jediná divačka, respektive posluchačka. A mezi nimi několik zdí, paravánů a zrcadel. Takže z fotografie nejsem schopen s jistotou ani zjistit zdali paní na hudebníka vůbec vidí. Podle interiéru to působí jako snímek z nějakého baru. Autor nám možná osvětlí prostorovou záhadnost své fotografie. Fotografie ale má své nepochybné kouzlo.
LenkaLenka: Jako ze starého filmu
Atmosférou starých Formanových filmů na nás dýchá tato černobílá fotografie ze setkání seniorů od LenkaLenka. Je to jasné i z jejího názvu: Jako ze starého filmu. Následkem protisvětla a nízké hladiny osvětlení technická kvalita snímku trochu pokulhává. Vzhledem k nutnému nejnižšímu clonovému číslu a teda malé hloubce ostrosti bych asi zvolil jinou rovinu zaostření. Teda ne na harmoniku, ale na ty čtyři zpívající pány, kteří jsou jednoznačným hlavním prvkem fotografie. Dynamická kompozice s nakloněným horizontem, kde v levé části vidíme i stůl s dalšími přítomnými seniory obsah vhodně doplňuje. Zaujala mě i ta prázdná židle vlevo dole.
Robert Adamec 2: Christian McBride trio
Zajímavých fotografií hudebníků na pódiu přišlo asi nejvíc. Asi nejvýznamněji byly zastoupeny samostatné portréty v zápalu práce. Není v mých silách je zde hodnotit všechny, tak jsem z nich vybral jednu černobílou a jednu barevnou. Toto je pro mě nejlepší z barevných od Robert Adamec 2. Dokonale ostrý portrét černého bubeníka s živými barvami. Oceňuju přesné zaostření na tvář a ne třeba na ruky, co u živé fotografie není až tak jednoduché. Bubeník jako hlavní prvek vlevo rámován výrazným barevným dekorativním prvkem v pravé části kompozice. Dokonalé technické provedení by pro dobrou fotografii určitě nestačilo. Tím jsou samozřejmě emoce. A ty má tato fotografie taky dokonale zvládnuté. Ve tváři bubeníka je vidět nefalšovaná radost z hudby. Perfektní, profesionální práce nejenom hudebníka.
Lenka_Krejčová: Ille
A nakonec slibovaný černobílý portrét zpěváka. Výborných fotografií k tématu přišlo tentokrát hodně. I adeptů na vítěze jsem měl tentokrát víc. Třeba i ta předešlá hodnocená neměla chybu. Ale za vítěznou můžu označit jenom jednu. Možná i proto, že jsem milovník černobílých fotografií, jsem se nakonec rozhodl pro tuto od Lenka_Krejčová. Kompozičně čistá fotografie zpěvačky skupiny Ille. Podhled zpěvačku monumentalizuje. Ale to hlavní co je v každé fotografii to nejdůležitější, jsou, jak jsem již psal emoce. A tenhle snímek jich má skutečně vrchovatě. A to nejenom ve výrazu tváře zpěvačky. Ale asi ještě víc v gestu její pravé ruky. A dým v pozadí dramatickou atmosféru jenom zdůrazňuje.
Za hodnotnou cenu pro vítěze děkujeme nakladatelství Zoner Press.
Již nyní se můžete zúčastnit dalšího dílu soutěže Okem profesionála, tentokrát na téma „Sport“. Vaše fotografie bude hodnotit opět Kamil Varga.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruČlánek jsem si ráda přečetla, líbil se mi. Všechny komentáře k jednotlivým fotografiím jsou pro mne poučné a přínosem!
Fotografie "Kytarová etuda II" je pro mě naprosto nepřijatelná. Nechápu, jaký výtvarný aspekt má obrovská bílá plocha.
Potěšilo mě, že Vás fotka zaujala. Takže na vysvětlenou. Byla pořízena skutečně v baru Alexandria v Luhačovicích. Zaujal mě odraz trumpetisty v zrcadle na sloupu. Stál na pódiu a paní na něj samozřejmě viděla. Možná jsem to měla víc oříznout. Fotka, která byla vybraná jako vítězná, je skutečně skvělá.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.