Sony Alpha 900
Po poměrně dlouhých přípravách a předvádění různých prototypů a maket, i Sony uvedla na trh digitální zrcadlovku patřící do profi sféry a to nejen označením 9, které již u Minolty znamenalo vrchol zrcadlovek v dané řadě, ale hlavně díky svému formátu. Čip je velikosti kinofilmového políčka s prozatím největším rozlišením, jaké u současných DSLR je, a to 24MPix. Pojďme se na A900 podívat blíže.
Konstrukce a ovládání
Možná, že moje ohlížení se po Minoltě již může připadat otravné a zbytečné, ale Sony převzala „kromě“ celé fotodivize právě i styl označování zrcadlovek, jaký používala ve své době Minolta, řada 3,5,7,9… Byla to třeba řada AF v roce 1985 končící typem AF9000, řada „xi“ končící v roce 1992 Dynax-kou 9×i, řada „si“ 9-tkovou zrcadlovku neměla a nakonec řada Dynax a s ní profi zrcadlovka Dynax9 z roku 1998 a Dynax9Ti v titanové verzi. I když u posledně jmenované řady byla spíše prvním typem v řadě, následovaná dnes již legendární Dynax7. Následujících posledních 5 kinofilmových zrcadlovek do roku 2006 patřilo již do amatérské třídy a ne všechny byly povedené.
Jak tedy Dynax 9D…pardon.. Sony A900 vypadá? (V celém článku je Sony Alpha značena A900). Nejdříve se podívejme na zadní stranu, ta se velmi podobá předchozí poloprofi DSLR A700. Vlastně se dá říci že je identická. Novinkou je trochu jinak tvarovaná pravá strana fotoaparátu, pro lepší „sednutí“ do ruky. Není již tak rovná a plochá jako u A700. Je zde známý pákový ovladač – joystick, který je dominantní pro zadní stranu i celé ovládání funkcí fotoaparátu. V kombinaci s tlačítkem Fn – rychlá navigace – je možné se okamžitě dostat na jakoukoliv funkci, která se zobrazuje na zadním velkém 3“ LCD a rychle ji měnit předním či zadním ovladačem, opět bez nutnosti dávat fotoaparát od oka, protože změna jednotlivých funkcí se kromě zadního displeje paralelně zobrazuje i v hledáčku. Tělo A 900 je výrazně robustní s elegantním zaoblením. Fotoaparát je příjemně těžký a dává tak najevo, že to rozhodně není plastová hračka. Základním materiálem těla je vysokopevnostní hliník a má části ze slitiny hořčíku. Hledáček, sloty na paměťové karty, ovládací prvky a další citlivé oblasti jsou chráněny proti prachu a vlhkosti při fotografování pryžovými těsnícími kryty.
Uvnitř fotoaparátu je protiprachový systém chránící snímač před účinky prachu, který může do aparátu vniknout při výměně objektivu. Povrch má jemně zdrsněnou strukturu s matným provedením černé barvy, kterou „narušuje“ pouze výrazné oranžové logo „A“ a kovový široký kroužek bajonetu. Pogumované je pouze masivní madlo z přední strany a na zadní straně místo, kde se opírá palec pravé ruky. Pogumovaný bok má i horní kruhový ovladač. Kruhový ovladač s možností nastavení expozičních programů je umístěn na levé straně. I v tomto je zde podoba s A700, stejně jako pravá strana horního panelu, která došla jen drobné změny v přesunu tlačítka DRIVE do „řady“ k nastavení korekce. Zbylé místo na horním panelu tak mohlo být použito, k radosti mnoha uživatelů, na umístění malého, dosud chybějící LCD displeje, který zobrazuje mnoho parametrů a je možné si jej i podsvítit jemným oranžovým světlem. Zbylé ovládání je rozmístěno na známých místech na zadní ploše. Tlačítko přepínání AF je také opět tradičně vpředu pod objektivem. Pod logem přibyl konektor pro synchronizaci blesku a místo tlačítka hloubky ostrosti je umístěno nové tlačítko pro kontrolu náhledu snímku. Tlačítka na horní i zadní straně mají plochý design a jsou mírně utopená. U A700 jsem dříve kritizoval tlačítka na horním panelu, ale u A900 mi již nepřišly tak nevhodně umístěny, ba právě naopak. Možná jsem již naučil své prsty ohýbat potřebným stylem. Tělo je dostatečně velké, takže malíček již nesklouzává pod fotoaparát, ale pevně se drží madla, které je dostatečně vysoké a široké i pro lidi s velkými prsty. Krytka baterie je ve spodní části a podobně propracovaná jsou i dvířka na pravém boku, pod kterými se schovává slot pro CF kartu a pro kartu Memory Stick Duo. Tentokráte jsou i další krytky pro USB, HDMI, Remote, DC IN velmi dobře zpracované a masivní, žádné gumové náhražky. A900 je opravdu propracovaná do posledních detailů.
Porovnání Sony A900 a A700, kdy je patrná blízká podobnost obou DSLR
Porovnání velikosti a tvaru další DSLR s čipem velikosti kinofilmového políčka
Při porovnání horních LCD je patrné, že LCD u A900 je poněkud skromnější v počtu zobrazených informací než u Canonu nebo Nikonu, ale i tak je dostatečné pro ty základní informace, jako je clona, čas, počet snímků a kapacita baterie. Dále zobrazuje nastavení korekce expozice, vyvážení bílé, citlivost ISO a režim pohonu.
Hledáček a LCD
Optický hledáček je dostatečně jasný i velký. Je pro něj použita standardní matnice „Spherical Acute Matte“ známá již od Minolty. Zvětšení je 0,74× se zorným polem pokrývajícím 100% snímané scény. Vzdálenost oka je přibližně 20mm od okuláru. V hledáčku je vidět 9 zaostřovacích bodů rozmístěných do dvojitého kříže.
Pod hledáčkem se zobrazují údaje o režimu blesku a jeho nastavení i korekcích, údaje o typu AF a jeho aretaci, údaje o expozici a případné korekci na stupnici EV, počet zbývajících snímků pokud je jich méně jak 9, grafický symbol, který vás blikáním upozorní na dlouhé časy, kdy by mohlo dojít k roztřesení snímku a doporučuje vám tak použít blesk, stativ nebo stabilizátor. Dále je tu ještě stupnice stabilizátoru Anti-Shake a zobrazení panoramatického režimu. Dioptrická korekce na pravé straně hledáčku umožňuje změnu v rozsahu –3 až +1 dioptrie. Z vnější části je hledáček chráněn odnímatelnou gumovou očnicí, která chrání i snímače pod hledáčkem.Tyto snímače, tak jako u A700, vypínají posvícení LCD v okamžiku, kdy přiložíte fotoaparát k oku, aby vás neoslňoval. Velikost hledáčku je plně srovnatelná s kinofilmovými fotoaparáty typu Dynax7, to znamená že místo „malého světla na konci tunelu“ vidíte opravdu velký a jasný pohled na fotografovanou scénu, což oceníte při MF ostření. Jak už jsem se zmínil na začátku A900 má dva LCD displeje, jeden malý horní a velký zadní 3palcový, Xtra Fine LCD o rozlišení 921000 obrazových bodů, které jsou více než dostatečné pro kvalitní zobrazení. Obraz je ostře a jasně vidět i v exteriéru.
K dispozici je možností zobrazení v režimu „index“ zjednodušující výběr nejlepších snímků, úplný RGB histogram a režim zobrazení fotografických informací o snímku. Stisknutím tlačítka přepnete LCD displej do režimu Quick Navi umožňujícího rychle měnit nastavení fotoaparátu „za pochodu“ bez přerušení tvůrčí práce.
Dobu jeho podsvícení je možné ovlivnit v uživatelském nastavení a šetřit tak energii akumulátoru. Fotoaparát automaticky reaguje na polohu přístroje, informace o nastavení při záznamu se překlopí o 90° doleva či doprava tak, aby byly vždy vodorovně. Platí to ale pro zobrazení v režimu záznam, ne pro MENU. Snímky lze prohlížet samotné, s informacemi nebo i s novým RGB histogramem umožňujícím ověřit expozici kanálů červené /zelené/modré barvy. Při tomto prohlížení se také zobrazují informace o rozložení jasů. Znamená to, že místa, která jsou buďto černá nebo čistě bílá, na LCD blikají a vy máte hned přehled o tom, jak se snímek povedl.
Stiskem tlačítka Display na zadní straně fotoaparátu si můžete vybrat z několika režimů zobrazení. Lze zobrazovat 4, 9 nebo 25 náhledů najednou. Můžete si také zobrazit pruh s pěti naposledy pořízenými záběry nad právě zobrazeným záběrem – to je ideální možnost, jak kontrolovat nástřely nebo záběry pořízené sekvenční expozicí. Pokud vás nebaví překlikávat na další snímky, je možné si nastavit i automatickou prezentaci s nastavením času pro každý snímek.
Snímky je možné prohlédnout i na TV pomocí video výstupu PAL/NTSC nebo velmi kvalitního rozhraní HDMI. Zkoušel jsem stejně jako předtím A700 na LCD TV s úhlopříčkou 66cm v plném rozlišení 1366×768 bodů a je obrovský rozdíl oproti klasickému video výstupu. Máte pocit jako kdyby jste se dívali na skutečné fotografie na papíře formátu A3-A2. Snímky lze obracet i zvětšovat pomocí lupy a to až do velikosti 13×, takže máte plnou kontrolu na detaily.
Menu je řešeno standardně, jako u předchozích digi přístrojů. Je přehledné, rozdělené na 4 základní skupiny, vyjádřené graficky jako karty: Záznam, prohlížení, uživatelská nastavení a nastavení přístroje. Každá má svoji typickou barvu. Je výhodné, že Sony používá stejný styl jako používala Minolta. Přepínání mezi „kartami“ je velmi rychlé a přehledné a vše probíhá stále na jedné stránce, takže máte neustále přehled, kde se nacházíte a nehrozí bloudění stylu „safra, kde to v tom MENU bylo“. V ukázce vidíte jak jednotlivé karty vypadají.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- 4
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruty jo to je dělo!
rabur - Radek Burda, 16.3.2009 17:57
No, Radku, jistě máš pravdu, ale předpokládám, že o DSLR za 64 tisíc a k tomu o skle za 1600Euro, což je cca 42000 Kč se budou bavit ti, pro které je tento vercajk určen. Vidíme to tu dnes a denně, co produkují lidé, kteří se seznámili s fotografováním o vánocích a už mají třeba nikona D700. To je velice tristní, co tu, kolikrát, vidíme. Navíc je úsměvné hodnotit výstup z 24 megové zrcadlovky na monitoru.
Ceny se nejspise trochu pohnou - http://www.dynaxexpedicia.net/forum/index.php?showtopic=444&st=0&start=0
Jinak neni nic usmevneho na hodnoceni vystupu z DSLR na monitoru . . . a D700 bych po teto informaci od Sony bral.
Pěkná recenze, A900 je dle mne naprosto perfektní zrcadlovka.
K tomu Zeissu, možná to tu zaznělo, ale třeba na photozone dostal velmi vysoké hodnocení, není možné že to byl vadný kus? Jestli ne, tak je to velká škoda.
A ještě mne zarazilo: "Mezi novinky pro letošní rok se chystá: AF 500mm/f4,5 G SSM.. "
To je poprvé co to slyším, i když fora nějak poslední dobou nečtu, a jsem mile překvapen! Není to čarlí ještě tajný? :)
Pěknej článek.
Zaujala mě i ta Tokina 17/3.5, kterou jsem ještě nedávno měl. :)
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.