Zpracování tématu: "Jarní probouzení"

Předpokládal jsem, že na převážné většině snímků budou rozkvétající květinky, a to mne nezklamalo. Někteří z vás fotografovali probouzející se přírodu ve větších krajinářských celcích, někdo přidal i lidský faktor, mnozí ztvárnili říši živočišnou. Nečekal jsem však tolik vynikajících prací a rozhodování o výběru fotografií ke komentáři bylo velice těžké. Doufám, že se se stejným nadšením pustíte i do zpracování květnového tématu „Okna a okénka“.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji získala autorka fotografie kačenek.

Začnu těmi kytičkami. Je to velice vděčné téma ke zpracování, i když ne zcela jednoduché. Velké detaily a makrofotografie mají svá úskalí, z nichž je nejdůležitější dobré zvládnutí hloubky ostrosti a volba barevného tónu pozadí. V převážné většině jste toto zvládli bravurně.

Tyto dvě ukázky dokumentují cit autorů pro kompozici obrazu, pro míru ostrosti a neostrosti a také pro barvy v celkovém vyznění snímku. Na levé fotografii z monochromatického pozadí přímo vystupuje hlavní motiv snímku, který je ještě ozvláštněn kapičkami rosy. Na druhé je příkladné využití kontrastních barev, což opět činí fotografii výraznou a barevně vyváženou. Oba snímky mají hlavní motivy ve třetinové kompozici, která působí na oko diváka velice harmonicky.

Podobně jsou zpracovány i tyto tři snímky, na nichž je však vždy už něco jakoby navíc, něco, co divákovi vadí. Na první fotografii, která je ovšem velice zajímavá, bych doporučil alespoň část velkého květu v dokonalé ostrosti nebo v ještě větší neostrosti. U druhé si myslím, že je trochu na škodu ta světlá neostrá část vlevo, a u třetí bych se přimlouval za klidné a barevně odlišené pozadí. Je mi opravdu líto, že nemohu z důvodů prostorových ukázat více prací, a tak alespoň ještě tři velice zdařilé.

Velice čistá, jak po stránce kompoziční, tak i barevné, je první fotografie. I když si myslím, že citlivější použití grafického editoru by bylo lepší. U druhého snímku je perfektně zachycena nálada, částečky sněhu a ledu na květu společně se zajímavým prosvětlením motivu. Třetí něžné sněženky, opět upravené v editoru, jsou bezesporu zajímavé nejen zpracováním, ale i záběrově. Snad jen ten silný černý rámeček je trochu na škodu celému vyznění. Ještě než zcela opustíme rostliny, dvě fotografie ukazující, že když dva dělají totéž, není to totéž. (pozn. redakce: Milan Šusta hodnotí fotografie anonymně)

Na obou snímcích je jednotící zadání. Rostlina a beton. Něco křehkého, měkkého a živého kontrastuje s tvrdým, pevným, silným a neživým. Autor první fotografie citlivě ukázal rozmach zelených lístků na perfektně lineárně řešeném podkladu. Rytmizace diagonálních linií zdůrazňuje prostor a kontrastující rostlina na sebe upoutává pozornost. Fotografie je vynikající. Na druhém snímku je zcela bezdůvodně prázdná celá horní plocha a v koutku první třetiny se krčí snad to, co mělo být hlavním motivem. Snímku neprospělo ani velice tmavé popředí a ostré světlo vytvářející tvrdé stíny.