Zpracování tématu: "Rychlost"

Že „Rychlost“ nepatří mezi jednoduchá témata se potvrdilo hlavně tím, že jste si pletli rychlost s pohybem či dokonce s časem. Přitom pohyb i čas jsou kvalitativně jiné kategorie než je rychlost. Nicméně k samotné rychlosti jste zaslali mnoho zajímavých a velice kvalitních fotografií. Doufám, že mnoho zdařilých fotografií dostanu i k tématu na červenec a srpen: „Moje krásná dovolená“.

Při minulém hodnocení se, jak soudím z vašich komentářů, docela osvědčilo rozdělení zaslaných prací do určitých skupin a tak to tentokrát udělám opět. Navíc se pokusím k okomentovaným fotografiím splňujících určené zadání připojit i snímky podobné, které podle mého názoru zcela tématu nevyhovují.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji získal Pavel Brčák za fotografii „3. kosmická“.

Půjdeme k jednotlivým fotkám. Veliké množství prací mělo jako svůj hlavní motiv člověka a jeho většinou sportovní činnost, která nějak souvisí s rychlostí či rychlost přímo vyžaduje.

Na fotografii vlevo je rychlost dokumentována orientačním běžcem. Dobrá sportovní fotografie zobrazující úsilí a napětí se k tématu hodí, dravost a rychlost aktéra je zde patrná. Úsporný výřez obrazu, lehce rozostřené pozadí sledováním běžce fotopřístrojem a zachycení sportovce v typickém pohybu jsou klady tohoto snímku. Druhý obrázek je naopak kompozičně nevyvážený, obsahuje mnoho zbytečných a rušivých prvků a tím celý dojem kazí. Věřím, že autor má ve svém archivu podobné snímky bez obrovského potrubí a zkroucených železných prutů.

Dvě velice podobné fotografie jejichž zpracování pomocí „švenkováním“ rozostřeného pozadí vyvolává pocity rychlosti. Díky výřezu a barevné kompozici se ta vlevo líbí více. U pravého snímku je chybou víc volného prostoru za postavou než před ní. To vždy působí na diváka násilně a nevyváženě a téměř centrální kompozice vlastní pohyb brzdí.

Mnoho z vás si spojuje rychlost se sportem a to převážně s cyklistikou, motorkami a automobilem. V těchto sportech samozřejmě vzniklo již hodně nádherných fotografií a také i zde je několik hezkých ukázek.

Na fotografii ze sálové cyklistiky je zase více vidět pohyb. Fotografovat cyklisty v halách je veliký problém, světelné podmínky jsou tady téměř vražedné a na tom snímku je to patrné. Chybí polotóny, světelný efekt pod předním kolem ruší, cyklistka má odříznutou levou ruku, hlava splývá s pozadím. Z vlastní zkušenosti (dvacet let jsem fotografoval sport) vím, že to vlastně ani o moc lépe udělat nelze. Pravá fotografie je typický příklad, jak lze dokumentovat rychlost. Na neostrém a barevně dobře zvoleném pozadí je částečně neostrý aktér. Je jakýmsi nepsaným pravidlem, že u takových snímků, kdy je hlavní figura v neostrosti a tím evokuje pohyb a rychlost, musí být alespoň její část ostrá. Jinak by to byl pouze neostrý snímek. Tady je obličej a krk cyklisty přijatelně ostrý a zbytek již ne. Správně zvolený výřez a víc místa ve směru pohybu vše ještě umocní.

O něco rychlejší jsou motorky a také zde máme příklady.

Dva snímky kde tu rychlost přímo cítíme. I když na fotografii vlevo není tolik technických „vychytávek“ autor výborně vystihl atmosféru trati a létající bahno a prach činí snímek dramatickým. Kompozičně je fotka dokonalá. Nejsem zrovna příznivcem širokých černých rámečků, ale budiž. Pravá fotografie je typický motoristický snímek, technicky dobře zvládnutý, zadání plně odpovídá. S radostí se vždycky na takovou fotku podívám.

Jízda autem a automobilový sport vás také docela inspirovaly, byť s různými výsledky.

Opět dvě ukázky a z jedné ta naše rychlost přímo čiší. Pro mne tedy z té vpravo. Fotografie závodních cestovních vozů je samozřejmě technicky i záběrově výborná ale… To ta druhá, to je opravdu fofr, to se tady povedlo.