PhotoHint 2: Fotografické zátiší

V druhém PhotoHintu se podíváme na zátiší, jeden z nejstarších fotografických žánrů vůbec. K tomuto na první pohled možná jednoduchému a úzkému fotografickému žánru lze přistupovat překvapivě kreativně a rozdílně. Pojďme si tedy ukázat, jak na to.

Na začátku si musíme říci, co to vlastně zátiší je a jak jej můžeme fotograficky ztvárnit. Zátiší je jeden z nejstarších fotografických žánrů vůbec. V samotných začátcích fotografie a fotografické tvorby, tedy ve 30. a 40. letech devatenáctého století, byly technické možnosti velice omezené. Neexistovaly objektivy o vyšší světelnosti, fotografický materiál také neměl potřebnou citlivost, ateliéry fotografů postrádaly dokonalou osvětlovací techniku a veliké rozměry přístrojů neumožňovaly snadnou práci v exteriérech. Proto se zpracovávaly motivy statické a zátiší je přesně takovým žánrem. Navíc byla fotografie velice ovlivněna malířstvím, dalo by se říci, že z malířských žánrů čerpala, a zátiší bylo velice frekventovanou malířskou disciplinou.

Druhy fotografického zátiší

Podle přístupu tvůrce k vytvoření zátiší je můžeme rozdělit na dva základní typy. Za prvé na zátiší aranžované, kdy fotograf na prázdnou podložku staví a aranžuje předměty, které mají k sobě určitý vztah. Druhá skupina je zátiší nalezené, zajímavé skupiny předmětů a věcí vyfotografované v reálném prostředí za daného osvětlení.

Jako všechny fotografické žánry prošlo i zátiší během let svým vývojem a dnes můžeme mluvit o zátiší klasickém a zátiší moderním. Oba tyto druhy mají svá pravidla pro osvětlení, snímání i samotné aranžování. Pro zátiší není rozhodující, jakým přístrojem a objektivem fotografujete. Pro zátiší klasické je však vhodnější objektiv o delší ohniskové vzdálenosti, který zamezí deformaci předmětů, moderní tvorba připouští i široká ohniska. Klasické zátiší vyžaduje materiály o nízké citlivosti, u moderního můžete zdůraznit atmosféru citlivostí vysokou. Při osvětlení zátiší klasického používáme měkké rozptýlené světlo, někteří tvůrci využívají tzv. šerosvit, při osvětlení moderního zátiší můžeme využít i ostré stíny a zdůraznění světelného rozhraní. Klasické zátiší bývá zpravidla dokonale proostřeno, u moderního můžeme experimentovat s hloubkou ostrosti.

Klasické zátiší Moderní zátiší

Jeden z našich nejvýraznějších fotografů, Josef Sudek, věnoval tvorbě zátiší velkou část své umělecké tvorby a jeho fotografie patří k tomu nejlepšímu, co bylo v tomto žánru vytvořeno. Jeho objekty byly ty nejobyčejnější předměty a své fotografie vytvářel s využitím jednoduchých technických a světelných prostředků.

Foto: Josef Sudek Foto: Josef Sudek Foto: Josef Sudek

Zátiší nalezené není uměle vytvořené, ale je zajímavé díky náhodně nalezenému seskupení věcí v reálném prostředí. Samozřejmě, že i takové seskupení by mělo splňovat kompoziční a především estetické předpoklady pro kvalitní fotografii. Není nutné hledat za každou cenu atraktivní a výjimečné předměty a objekty. Stačí zajímavý detail nebo nezvyklý pohled na zcela obyčejné a běžně nalezené. Tady je velice důležité „vidění“ autora a schopnost viděné dobře reprodukovat. Několik ukázek nalezeného zátiší, které lze běžně najít na internetu.

Pro vývoj tvorby zátiší byl zajímavý vliv surrealistického hnutí, které vzniklo v období po první světové válce a mimo jiné ovlivnilo i fotografy. Byla vytvářena surrealistická zátiší, seskupení předmětů, které spolu nijak nesouvisí, ale jejich spojení dává výslednému celku, obrazu, hluboký filozofický smysl.

Pro fotografy, kteří se chtějí tvorbou zátiší zabývat hlouběji a nebo si ji jenom vyzkoušet, je dobré začít rekonstrukcí zátiší. Znamená to najít si ve svém okolí, a každý doma nějaké zátiší má, fotografii či obrázek zátiší a vytvořit jejich předmětovou a světelnou rekonstrukci. Zkrátka snažit se o věrnou napodobeninu. Není to návod k plagiátorství a kopírování, ale metoda jak se naučit předměty seskupovat a vhodně nasvítit, při čemž můžeme výsledek ihned porovnat s předlohou.

Rekonstrukce fotografického zátiší Rekonstrukce malířského zátiší

Úkol 2. – zátiší:

Pokuste se i vy o podobné rekonstrukce a výsledky své práce spolu s fotografií originálu nám pošlete.

Fotografie na téma „Fotografické zátiší – rekonstrukce zátiší“ můžete posílat do 31.3.2010, 24:00 na adresu: fotoaparat@fo­toaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2 (dvě)
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: autor tohoto PhotoHintu
Můžete doplnit také váš komentář (jak a čím jste fotografii pořídili, váš záměr, …)

Do konce února můžete stále posílat snímky k 1. PhotoHintu na téma „Měřítko ve fotografii“.

Těšíme se na vaše snímky!

Aktualizace:

Vyhodnocení vašich snímků zaslaných k 2. PhotoHintu

Třetí místo

Pokus o jakési téměř surrealistické zátiší, kde se potkávají předměty spolu nikterak logicky nesouvisející, v našem případě jízdní kolo a strom v zasněženém sadu. Fotografie působí poněkud zmateně, hlavní motivy se krčí uprostřed změti větví, které nejsou pro snímek vůbec důležité a naopak ruší. Vinětce v rozích fotografie má snad evokovat fotografii starou, je ale spíše na závadu, zbytečný je i prázdný prostor v dolní části snímku.

Druhé místo

Pohled z doby minulé

Nalezené zátiší v průmyslovém objektu. Čisté linie, rytmizace prvků a kompoziční vyváženost dělají fotografii přehlednou a srozumitelnou. Stávající světlo nenechá sice vyniknout detaily ale zdůrazňuje celkovou atmosféru prostředí.

První místo

Aranžované zátiší klasické. To se vyznačuje dobrým výběrem zobrazovaných předmětů, které mají k sobě určitý logický vztah. Výběr ohniskové vzdálenosti objektivu nezpůsobil nežádoucí deformaci. Jednoduchá světelná konstrukce záběru působí uklidňujícím dojmem ale bohužel nedovoluje stejnoměrné nasvícení kávových zrn, což tady poněkud vadí. Dobře zvolené pozadí a středová kompozice koncentrují pohled diváka na zajímavé předměty.

V seriálu PhotoHintů již vyšlo:

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL
ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL

Sedmý díl no­vého se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván 1. části té­matu „Barva jako sym­bo­lický i lé­čivý ja­zyk“. Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní fo­to­gra­fie, kde klí­čo­vou roli bude hrát šedá (již jako hlavní ná­mět nebo po­zadí), pří­padně v kom­bi­naci s další bar­vou (barvami). Snažte se po­cho­pit, jak dů­le­žitá je právě kom­bi­nace ne­ut­rální barvy a jiné vý­razné barvy, která může být vůči šedé na­prosto mar­gi­nální a přes to jí ne­pře­hléd­neme (prin­cip ba­revné do­mi­nanty).

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram