PhotoHint 14: Optická neostrost ve fotografii

Jednou z možností fotografy velice používanou k tvorbě emotivně laděných fotografií je použití optické neostrosti. Nemám na mysli snímky špatně zaostřené bez autorského záměru, fotografie vzniklé náhodně a bez koncepce. Chci se zabývat záměrným využitím neostrosti, které vede ke vzniku fotografie výtvarně laděné, kde je zneostřený obraz zcela jasným autorským záměrem. Někdo může namítnout, že posláním fotografie je podat realisticky precizní a tudíž i dokonale ostrý obraz skutečnosti. To samozřejmě platí pro oblast fotografie informativní a částečně i dokumentární. Široká oblast fotografie výtvarné, chcete-li umělecké, využívá ke svému vzniku mnoho postupů, kromě jiných i právě optickou neostrost. A těmito postupy působí na emocionální složku divákova myšlení. Pohledem do historie fotografie vidíme záměrné využití neostrosti již v éře piktorialistického hnutí, někdy vznikaly neostré snímky i „díky“ ne příliš dokonalé optice v některých přístrojích. Není bez zajímavosti, že neostrostí ve fotografii se zabývali a dodnes zabývají autoři s určitým výtvarným vzděláním.

V tomto PhotoHintu se budeme zabývat pouze jednou z možností, jak vytvořit záměrně neostrý snímek, a to neostrostí optickou. Tu si můžeme rozdělit podle druhu a způsobu neostření do několika skupin.

Začneme takzvaným mechanickým rozostřením, tedy posunutím roviny ostrosti objektivu mimo hloubku ostrosti. Zde je velikost rozostření v závislosti na vzdálenosti fotografované skutečnosti, na použitém clonovém čísle a na ohniskové vzdálenosti objektivu. Při velmi agresivním posunutí roviny ostrosti mimo rekvizitu či model dojde k totálnímu rozostření, tak zvané afokalizaci. Ta většinou vytváří již obraz úplně jiné kvality, než představovala předloha. Při práci je nutné sledovat změny ostrosti na matnici.

Příklady částečné a úplné afokalizace, neostření aktu. Na prvním snímku téměř úplná změna viditelná na hlavě, krku a končetinách, na druhém afokalizace částečná.

Další z možností, která je podobná této, je umístění předlohy před nebo za rozsah hloubky ostrosti, nebo do jejího okraje. Fotografie využívané převážně v reklamní a portrétní tvorbě, na kterých se využívá silná neostrost pozadí nebo popředí k vyjádření určitého záměru autora.

Upoutání pozornosti diváka na určité místo na fotografii, k hlavnímu motivu, využívá místní ostrost na neostrém okolí fotografie. Při použití nejmenšího clonového čísla objektivu, vhodného ohniska a i využití některých speciálních objektivů (třeba i lensbaby) dosáhneme částečného nebo úplného izolování určitých částí snímku pomocí ostrosti a neostrosti.

V některých případech se mohou použít levné a nekvalitní plastové objektivy, které svoji nedokonalou kresbou změkčují obraz. Máme ovšem také portrétní měkce kreslící objektivy a jejich rozumným využitím fotografii celkově změkčíme. Fotografové pracující s velkým a středním formátem jistě znají špičkový objektiv od firmy Rodenstock – Imagon, jehož možnosti pro více či méně rozostřené fotografie jsou vynikající.