Jmenuje se Vasilisa, ale v kalendáři je jen Vasila. Její rodiče pocházejí u Užgorodu, ale ona prožila celý svůj život u nás. Měla jednotvárný a fádní život. Vystudovala zdrávku a stala se sestřičkou v nemocnici. Žila spokojeně v jednom ostravském bytě. No a když ji bylo 60 letech, majitel domu, ve kterém byl ten byt, ji prostě neprodloužil nájemní smlouvu. Smlouva byla na dobu určitou. A tak teď obývá opuštěný domek hradláře a v noci poslouchá, jak kolem jezdí vlaky z Těšína až na kraj světa... Jak snadné je stát se squatterem.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Ano. Je to snadné. Třeba tak, že budu v nájmu a nebudu se starat o budoucnost v domnění, že všechno dobře skončí. Znám pár takových lidí, dokonce jeden je můj dobrý kamarád z dětství. Říkal jsem u furt-starej se o bydlení, jednou děda umře-tedy ten, co u něj byli léta v nájmu, a můžeš si pak chuchnout na sklo. A on, že ne, že ho přece nikdo nemůže nechat s rodinou na holičkách. Loni děda umřel a byt přešel na jeho syna někde tři sta kiláků daleko. Ten nasadiltakový nájem, že na to kámoš neměl a byl rád, že celou jeho rodinu ubytovali na krátký čas v paneláku jeho rodiče. Ale jen na krátko. Páč takhle se žít nedá. Squatterem se člověk stává téměř výhradně svou vlastní vidnou.
Jinak fajn fotka.
Ta fotka je hodně dobrá. Povídání - no je v tom trochu patosu, ale ještě to jde. S Taffeyem částečně souhlasím, spousta lidí se dostane do problémů svou lehkomyslností, mírněji řečeno vírou, že se není třeba o nic starat, ono to přece nějak dopadne. Někteří lidé na to prostě nestačí a potřebují pomoc, pokud o ni stojí - je to citlivé téma.
Veni, vidi...
líbí
tak tohle je síla..
fajn
5D? ;]
co na to říct.. lepší foto než fůra těch prádných fotek tady kolem.
k tématu jako takovému.. se pozdržím komentáře. nevím, jak to je a co je pravda.