na obrazku vlevo dole se vztycenym ocaskem
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
tak takyto shit by mu nevyliezol ani z mobilu. ale na teba dobra
Fotka vo ničem.
áno, pamprésor,
-> je to vynikajúce upozornenie ad mína na systémovú chybu:
do škály hodnocení je potrebné pri dať voľbu s červenou mínus dvojkou a popis "takovéto názvy si tu nechci prohlížet, takové názvy sem nepatří"
koni (:
...je to veľmi pekná fotografia, Václav. Nekričí, nepresviedča, a predsa hovorí. Veľmi pekne, jemne a citlivo si ju spracoval. A spolu s názvom a dovetkom je aj vtipná a mne ten vtip príde veľmi milý.
To je mi novinka, ze naslapne miny su systemove chyby. Vy ste maestro bol aj u pechoty, než vás začala voziť ta alfa Julia?
Dakujem vam za tie body Dana nie iela aj Dana iela. Dosahli sme s vasu pomocu mystickeho suctu 10203.
Jinak představte si, co se mi dnes stalo. Měl jsme poslední přednášku a když jsem skončil, studenti byli tak hypnotizovaní, že seděli a nevstávali a neodcházeli. I já jsme byl v jakémsi tranzu a nechtělo se mi odejít. Tak jsme přidal ještě malý dovětek a studenti tam seděli dál a už hrozilo nebezpečí, že tam bude chtít vtrhnout další přednášková skupina a tu zvláštní atmosféru poruší, tak jsme sebral všechny síly a vypnul projektory a najednou byla v posluchárně úplná tma. Rožnul jsem, ale jen jedním vypínačem, aby to nebylo moc oslnivé a rožlo se jen malinké světýlko nad umyvadlem, jako by se nám tam světlo nechtělo vtírat. Otevřel jsem dveře a za nimi už stál dav lidí, čekajících na další přednášku. První vyběhl ven Descartes a já jsme jen slyšel za dveřmi nadšené ovace, kterých se mu dostalo a které si ten krásný pán zaslouží. TAk skončil tento zimní semestr.
A musím se pochválit, jaké dělám jazykové pokroky. Moje slovenština je mnohem lepší než čučorietkova, že? Vůbec si nepotřebuji vypomáhat angličtinou.
:-)
myslím,že Štefan z ní bude mít radost
je tam
nebe dává méně
ale teď to vypadá že má ve svých fotkách méně nebe
ale tak to není
máte oba dost ;-)
nebe je nahoře
člověk dole
žebřík nosí každý v sobě
tak to jsi dostal krásný dárek, Václavku. Nevím jak Dan nie iela, ale já zakončuji podzimnozimní semestr v našem ústavu právě dnes a jsem v očekávání zázraků posledního dne na pracovišti, třeba polibku od šéfa, vánočního punče od kolegyně nebo obzlášť vypečeného oběda v závodní jídelně. V rádiu hrají Purpuru a za okny je sníh - čéče, bratránku, asi fakt budou vánoce ... aleluja aj do Šerkovic
nevím, jestli je to chyba, ale tady bych s velkou chutí umístila minu pod tento název, Vé...
oprávnění mám, neboť jsem pěšák..Romeo už mě nevozí
Krásný dárek, baže a to jsem den před tím, tedy ve středu byl na hodině baletu v budově ředitelství¨městského divadla. Budova malá zvenku, obrovská zevnitř. Byly tam slečny, které jen tak ve volném čase cvičili balet. Už to mi připadalo krásné, protože balet zrovna není v módě, jako třeba salsa, a teď ta zrcadla a tyče jako od Degase. Korepetitor, který hrál na pravdový klavír a ten klavír ne úplně naladěný, zase jsme si uvědomil, že ten nástroj sám vztváří jíný zvuk, než reproduktory. Zkoušel jsme tam fotit, ale nechtěl jsme tam moc chodit po sále abych je nerušil. Nebzlio tam téměř žádné světlo. Vcházelůio mi to na čas 1/4 a on se t baletk pořád pohybují. Co s tím?
Ten korepetitor, takový sympatický chlapík, mi pak poradil, že se musí půjčit klíče od reflektorů dole na vrátnici a pak zapnout ty reflektory. Kdybych se tam dostal ještě někdy, tak to zkusím.
V pátek jsme zahájil šťedrovečerní půst, a už na dnešek se mi zdálo, že jím zákusky, veliké množství zákusků. Pokaždé, když se postím mám obsedantní myšlenky na jídlo. Kdybych to ten týden nevydržel, tak bych začal pochybovat o morálním oprávnění chtít po někom, aby celý život nekouřil a nebo nepil.
Takže jsem ani nejel na jakousi trachtaci, jíž končil semestr u nás, nakonec jsme měl dovolenou a do Brna je to daleko a na silnicích sníh a hlavně co bz tam dělal pejsek. Ale co tobě, přihodily se ti nějaké nečekané zázraky? Já jsme měl vždy rád překvapení, a myslel jsme si, že opravdové radosti lze dosáhnout jen překvapením, tak jsem se je snažil mnohokrát zinscenovat, ale mám pocit, že překvapení obecně v tak velké oblibě nejsou. A nebo možná v té oblibě nejsem já a tím, že jsme byl imanentně přítomen v těch překvapeních jsme je zkazil.
sem si budu chodit číst, ať mi bude smutno
šmarja, né ať, ale AŽ (mi bude smutno) ... už jsem po dnešku unavená a nevidím pořádně na monitor, či co. A až nebudu tak unavená, přijdu ti sem napsat, že se mi všecky ty páteční zázraky splnily, představ si :-)
To si nedovedu představit. To mi budeš muset napsat. At mi bude smutno
. . .
nebo ne, rad si to prectu.
(To byla ukazka prakticke dioplomacie. Budu to pristi semestr studovat na Dzerzinskeho akademii)