Poštolka je naším nejrozšířenějším a zároveň jedním z nejmenších dravců (opraveno dle Františka Reischla). Patří do rodu menších sokolovitých dravců. V sedmdesátých letech dvacátého století došlo vlivem necitlivého hospodaření k vytlačení poštolek z přírody do měst. Hnízdo si nestaví, ani skoro nevystýlá, většinou vyhledává větší, opuštěná hnízda, ve městech potom především střechy panelových domů, či balkony.

Třepotavým letem, kdy se drží ve vzduchu na jednom místě, vyhlíží kořist. Jakmile se nějaká objeví, přitáhne křidla k tělu a řítí se střemhlav dolů. Těsně před dopadem křídla opět rozevře a uchopí kořist. Živí se především drobnými obratlovci, hlavně hraboši, dále loví větší hmyz a menší ptáky. Snáší 4-8 vajec, měsíc trvá vylíhnutí a další měsíc uplyne, než se mláďata vydají na svůj první výlet. Poštolka je částečně stěhovavým ptákem, což znamená, že odlétá jen do jižnějších oblastí. To, že u nás můžeme vidět poštolku i v zimě, je způsobeno jednak tímto faktem, že k nám přilet