MALUJTE (POHYBUJTE) FOTOAPARÁTEM / Škola světla Jana Pohribného, zhodnocení 18.díl

Po tématech, která mnoho soutěžících nepřilákala nebo možná nebyla tak inspirativní či naopak se zdála náročná, mám dojem, že malovat fotoaparátem, či objektivem v pohybu, bylo docela zábavné. A svědčí o tom i pozoruhodné výsledky, které se do soutěže sešly, takže nezapírám, že mám trochu problém vybrat toho nejoriginálnějšího “ fotomalíře”.

Pohyb fotoaparátem, pohyb rekvizitami během expozice nebo třeba tzv. panning, kdy fotograf sleduje pohybující se objekt a okolí je výrazně rozostřené a v pohybu, patří do jedné z možností základních změn ve fotografii podle Teorie obrazu a sdělování prof. Šmoka, kam tedy patří i např. abstrahování fotografie v rovině optické (ještě to také může být v rovině předlohy – tedy kupř. změnou rekvizit, komponováním, osvětlením atd. nebo v rovině nosiče – tedy třeba když fotografii zpracujete velmi netradičním způsobem – např. použijete jen lokální vyvolávání snímku u analogového procesu, tiskem na nezvyklé materiály apod.). Ono abstrahování je opravdu ve fotografii poměrně náročnější než u malby, neboť fotograf vždy vychází z reality. Proto techniky, jako záměrné rozostřování nebo pohyb kamerou při delší expozici, kdy napodobujeme takřka malířský štětec, nás k abstrakci a tím k volnější interpretaci obrazu přibližují asi nejvíce.

Pokud vyřadím z přihlášených fotografií ty, které pracují s trochu odlišnými principy a formou např. startrails neboli hvězdné dráhy, které jsou sice výsledkem dlouhé expozice (dnes se vice využívá technika součtu kratších, jen několika minutových expozic…), ale nikoliv pohybu fotoaparátem, pak se dá rozdělit přístup jednotlivých tvůrců na několik okruhů.

Není nad jednoduchost, takřka minimalismus, který lze dobře uplatnit právě ve fotografii a např. tím, že vhodný námět rozpohybujete pouze vertikálně. Tím příhodným námětem bývá často něco co má určitý rytmus, jako je les, který se mísí s další substancí např. nebem nebo listy stromu atp. , ale také jen realistický vzhled změní pouhým protažením, rozmazáním původní předlohy. 

Drapka: Stromy (1)

Tomava: Vertikály

Dobrým příkladem jsou  Stromy (1) od drapka, kde pohybem vzhůru vzniká zcela nový typ lesa. Na podobném principu je i snímek od Tomava Vertikály, kde důležitou roli hrají i rozmáznuté barvy, patrně nějakého domu, silnič. značky apod. které byly v záběru tvůrce. 

Andrej Levius: Odchá­zajucá jeseň

Libero: Zlatý vrch

Pro mne nejpůsobivější je rozhodně opravdu minimalistická Od­cházajucá jeseň od A. Leviuse, která připomíná pole, krajinu, ale také grafiku J. Johna a jiných významných českých umělců. Pokud kamerou fotograf otáčí může dospět k poutavé rotační fotografii jako se to povedlo Liberovi na snímku Zlatý vrch.

Jiří Kolář: Večerní tramvaj

MIK: Noční autobus

Do podobné skupiny patří i vděčné náměty měst s rozsvícenými světly, ale také jedoucí dopravní prostředky v podvečerní či noční době. Někdy je fotografie kombinací nejen pohybu kamerou během dlouhé expozice, ale i samotného pohybujícího se auta či jiného dopravního prostředku, tak jak se to povedlo J. Kolářovi 1 na snímku Večerní tramvaj. A hromadnou dopravu zastupuje i Noční autobus od MIKa, který zase otevírá x interpretací, pokud nevíme, co autor zachytil.

zpěvák: Most Miloše Sýkory

Jako hudební skladba působí  Most Miloše Sýkory od zpěváka, jehož snímek evokuje geometrická díla jiného světově uznávaného českého umělce Zdeňka Sýkory (podobnost jmen není asi náhodná) …

Míla Vildová: Rychlost

Několik autorů také poutavě uplatnilo již zmíněný panning tedy sledování objektu v pohybu. Klasickým příkladem je od M. Vildové Rychlost, kdy se jí podařilo perfektně synchronizovat rychlost pohybu motorky s rychlostí otáčení fotoaparátu. Je to trik, kdy i při relativně pomalé rychlosti pohybujícího se předmětu dosáhnete při správně dlouhé expozici efekt ďábelsky rychlé jízdy… 

em.ká: Nad Moravou

em.ká: Ptáci

Velmi vizuálně a esteticky působí také snímek  Nad Moravou od em.ká, kde je efekt dostředivý, jako bychom se vznášeli těsně za ptáky. A snad ještě silněji na mne působí jiný námět s ptactvem od stejného autora, kdy Ptáci mají několik zajímavých rovin, jemné narušení kompozice a přesto vnitřní celistvost a především zvláštní atmosféru, umocněnou černobílým řešením.

hnujblikart: …

Svébytné postavení v této soutěži mají fotografie od  hnujblikart, kdy zajímavě kombinuje prostředí snímané v pohybu s dívčím aktem, který však v pohybu částečně zmrazí pomocí příručního blesku. To sice bylo námětem jedné z našich předešlých soutěží – kombinace dlouhé expozice a blesku – ale zvláště tu skákající modelku ve vlaku či kde to jede, bych sem zařadil.

Jiří Kolář: Artefakty

Atropina: Dobré světlo

Takřka variace na Funkeho, klasika české abstrakce, by mohly být fotografie Jiřího Koláře1 Artefakty, které velmi poutavě využívají světelnou hru skla, ačkoliv by to také mohl být negativní obraz pohybujících se CD nosičů apod. Hle jak široké pole interpretací nabízejí abstraktní snímky… Za jednu z nejlepších fotografií v této soutěži považuji Dobré světlo od Atropiny, které je básnivou ukázkou, co lze nepatrným pohybem z obyčejných předmětů, jako jsou lžičky, vytvořit. Samozřejmě, že zde hraje roli i zvolené pozadí, jemný dekor ubrusu, stejně tak tonalita.

KIV: V pohybu

Atropina: Proměna

Velmi působivé jsou fotografie, které bych označil jako impresionistické a do značné míry navazují např. na první minimalistickou skupinu, ovšem se stále ještě zřetelnými objekty v hledáčku. Sem patří jak V pohybu od KIV, kdy struktura a barevnost evokuje pointilistické malby Seurata a dalších impresionistů, ale zejména až hororová Proměna od Atropiny. Skvělá práce s barevnou škálou tedy její minimalizací jen na 2 barvy, ale také dramatické světlo i zvolený kontrast, které dotvářejí onu Lynchovskou atmosféru.

Do vítězné skupiny jsem nakonec zařadil fotografie již výrazně abstrahující, kdy takřka netušíme co bylo předlohou, ale výsledek je natolik emocionálně a výtvarně přesvědčivý, že po tom ani nepotřebuji pátrat.

Tomava: Proměna

Proměna od Tomava je postavena jen na náznaku tvarů a jemné, takřka monochromatické teplé barevnosti. 

F61F61: Nevěs­ta

Svůdnost v jemnosti tónů a tušení námětu také nabízí  Nevěsta od F61. 

KáStefi:  Len tak

KáStefi: Křižo­vatky

Asi nejvíce se svébytné malbě však přiblížila  KáStefi, jejíž Len tak, námět připomínající krajinu z jedoucího vlaku někde po Řípem, je kompozičně dotažená nejen formami tvarů, ale také komplementaritou barev, které se v její “krajině” sešly. A ještě dále jde u snímku Křižo­vatky, kde se v neuvěřitelném protipohybu střetají proudy diagonál ve vytříbené harmonické tonalitě. Kdosi poznamenal v komentářích, že by to byla pěkná fotografie do interiéru. Také bych si takovou pověsil a díval se na ní delší čas. Ta fotografie je totiž o plynutí času…

Jan Pohribný, MQEP

Děkujeme za Vaše krásné snímky! Autorům vybraných fotografií gratulujeme.

Všechny Vaše fotografie na téma: „MALUJTE (POHYBUJTE) FOTOAPARÁTEM“