Ostrá reportážní fotografie - jak na ni?

Příště by bylo vhodné zadat dotaz konkrétněji. Reportáž, portrét, makro... nemá na ostrost jakýkoli vliv :-) Zřejmě máš na mysli fotografování za špatných světelných podmínek, jestli tomu podle ukázky (škoda, že chybí EXIF) rozumím. Tak asi polopaticky. Při nedostatku světla je třeba zvyšovat ISO fotoaparátu. A to tak, aby byl dodržen dostatečně krátký čas. K většině neostrostí za těchto podmínek dochází vlivem pohybu. Jak objektu, tak fotografovy ruky. Jenže jako všechno v životě, i tady je něco za něco. Čím vyšší ISO, tím sice kratší čas, ale zase víc šumu. Čím víc šumu, tím větší zásah elektroniky (odšumování), kdy dochází ke ztrátě detailů. Tj zase "neostrost". Pomáhá přisvětlení bleskem, jenže ten je dobrý pomocník, ale zlý pán. Je potřeba se s ním naučit, fotit odrazem, s citem, aby nevznikaly nepěkné stíny. Dobré je vypnout odšumování, pokud jde (spousta přístrojů odšumuje nativně, bez možnosti úplného vypnutí) A poslední: Pokud fotoparát nezvládá za těchto podmínek správněostřit, je třeba ostření ručního (fotoaprát sice v přítmí ostří, ale ne vždy správně. Každopádně doporučuju ostření bodové, s následnou změnou kompozice) Doporučuju tréning. Večer si prostě cvakat po bytě :-)

PS: Podle ukázky se zdá, že jde o chybné zaostření. Tj fotoaparát (nevím, jak byl nastaven) zaostřil za postavy. Proto připomínám poslední odstavec mého komentáře. Jak při ručním, tak bodovém ostření je třeba hledat dostatečně kontrastní hrany, kdy se fotoaparát "chytne". Namáčknout, tj zaostřit, posunout fotoaparát kam je třeba, pak spoušť domáčknout a vytvoří se snímek

Môj, možno zlý predpoklad je, že bolo myslené fotenie v interiéri, kde sa fotografovaní ľudia hýbu, a ak je pohyb príčinou neostrosti, teda, ak potrebujeme adekvátne krátky čas uzávierky.

Nasleduje úvaha fotiča začiatočníka a za prípadné škody neručím. Ak pri danom svetle nemôžeme alebo nechceme (hĺbka ostrosti pri danej vzdialenosti a ohniskovej vzdialenosti objektívu) ešte viac otvoriť clonu, potom ostáva to ISO (čo, prísne brané, môže mať svoje isté problémy, keby sme šli náznakom veľmi do hĺbky a ignorovali čas, tak viac možnej expozície je z pohľadu "obrázok vs. fotónový šum" vždy lepšie a zvýšiť ISO (aspoň klasicky) znamená menšiu expozíciu, po ktorej je obrázok elektronicky iba tomu zmenšeniu primerane "zosvetlený", a tým sa zosilní aj už prítomný šum), ako spomína pán E.B.E.

Ak nemáme niečo, čo dokáže svetlo dostatočne odrážať, a ak je to možné, prirodzené svetlo možno násobne zvýšiť napr. tým, že to alebo toho, koho fotíme umiestnime čo najbližšie k oknu. Ak je toto "oknové" svetlo difúzne, znížením vzdialenosti dvojnásobne získame štvornásobne viac svetla, a teda dve foto-stopy k dobru pre väčšiu rýchlosť uzávierky. Inak povedané, intenzita takého svetla klesá (pretože sa také svetlo rozptyľuje podobne ako napr. svetlo lampy) s druhou mocninou vzdialenosti od zdroja.

Doplnkové úvahy:

Šum. Fotónový šum je vždy prítomný a čím viac expozície, tým viac šumu, ale jeho efekt je tým menší, pretože prevládnu dáta, ktoré chceme vidieť. Pri malej expozícii je aj menej fotónového šumu, ale vtedy prevláda nad "užitočným signálom". Fotónový šum vychádza z kvantovej, nespojitej podstaty svetla. Konfigurácia fotónov a ich prítomnosť na foto-snímači našej kamery je v každom mikro-momente náhodne viac či menej iná (teda je pre nás šumom), bez ohľadu na to, aká by "správne" mala byť vzhľadom na foto-scénu. Dá sa to predstaviť aj tak, že čím viac expozície, tým sa tieto náhodne výchylky viac spriemerujú do takej konfigurácie fotónov, ktorú logicky očakávame. Pre úplnosť, fotónový šum nie je jediný zdroj šumu, pretože elektronika fotoaparátu pri práci sama generuje šum. Ale to je téma, či doména možných problémov skôr pre výrobcov foto-snímačov a fotoaparátov.

Blesk. Keď nič iné, keď žiadne iné svetelné pomôcky a iné zdroje umelého svetla a nechceme príliš zvyšovať ISO, na fotenie s rýchlejšou uzávierkou je v interiéri samozrejme veľmi praktický blesk, ak človek netrvá či môže netrvať na myšlienke "bez blesku". A tým myslím taký, že aj keď je umiestnený priamo na fotoaparáte, tak je ideálne čo najviac vzdialený od objektívu a dá sa natáčať, dá sa naň dať difúzor a "kartička", dá sa natočiť k stene a na expozíciu použiť hlavne od nej svetlo odrazené (toto svetlo sa môže nežiadúco sfarbiť, ak stena nie je biela), teda vhodne rozptýlené, ako uvádza pán E.B.E, plus, aj keď bude blesk vytočený hore k stene stropu, časť svetla bude priamo na ňom odrazená "bielou kartičkou" smerom k fotografovanej osobe.

Použij blesk.
Vašek

Nahlížel bych na to ještě z jiné stránky. Pokud jde o reportážní fotografii, tj. fotografování v předem nepřipravených či neznámých podmínkách, kdy se musí často reagovat rychle, pohotově a výsledkem může být vzácný, nikdy už neopakovatelný záběr, pak k tomu jistá míra neostrosti může klidně patřit a lze ji s klidným svědomím akceptovat a tolerovat. Samozřejmě nastavení fotogaparátu je zásadní věc a snaha udělat vše pro co nejlepší výsledek se předpokládá. Když se Ti podaří ulovit neformální snímek anglické královny, určitě Ti každý, nějaký ten technický nedostatek, odpustí. Nelam si s tím příliš hlavu. Je to případ od případu. I neostrost má ve fotografii své důležité místo.

Pro ostrou reportáž v interiéru, ale i jinde bych doporučil na Fuji foťáku nastavit si v AF-S režimu oblastní režim ostření a zaostřovací pole na 3x3.
Nebo minimálně v jednobodovém režimu si dát střední nebo menši velikost zaostřovacího pole (bodu).
Pokud jde o počet zaostřovacích bodů, tak je vždy lepší mít v nastavení ten menší počet - sníží se chybovost zaostření.
A pak už taková ta klasika, např. min. rychlost závěrky 1/250, nastavit si v Auto ISO režimu rozsah od 200 do 3200 (někdy i 6400/12800) a ideálně s tímto objektivem přiclonit na f3.2-4.
A třeba bych vypnul optickou stabilizaci - pokud není člověk vyklepaný od přírody - pro takové časy není OIS bezpodmínečně nutný.