Recenze vlogovacího videofotoaparátu Sony Alpha ZV-E10 II

Sony ZV-E je řada hybridních fotoaparátů, kombinujících možnosti fotoaparátu a videokamery. Modelová řada 10 je pak APS-C kompaktní bezzrcadlovkou. Práte se, čím se taková řada liší od standardních bezzrcadlovek, které dnes vlastně všechny kombinují fotoaparát se schopnou videokamerou v jednom? Vlastně v detailech, ale důležitých, v neposlední řadě novém 26MPx senzoru. Druhá generace ZV-E10 opět míří primárně na tvůrce webového obsahu, ať už na YouTube či kdekoliv jinde, nebo na kohokoliv, kdo potřebuje výkonnou kameru s jednoduchou obsluhou a fotoaparát v jednom.

Hlavní rozdíl mezi ZV-E10 II a klasickými bezzrcadlovkami, řekněme řady Sony Aplha A6000 ( viz A6700 zde), je v tom, že běžné přístroje jsou primárně fotoaparáty s přidanými funkcemi videokamery a zde je to naopak – ač je DNA šestitisícové řady u ZV-E 10 více, než patrná, liší se modely obou řad jak ve funkcích, tak v ovládání. Videomodel má navíc několik funkcí, vlastností a dedikovaných ovladačů, které mají zjednodušit natáčení, kdežto standardní model primárně na fotografování to má naopak: více ovladačů, které potřebuje fotograf, stejně jako některé fotografa spíše zajímající funkce navíc.

První model řady ZV-E10 jsme pro vás testovali před několika lety a novinka přináší spíš technická vylepšení. Velikost, ovládání a celková filozofie modelu zůstává stejná, takže kdo četl minulou recenzi či dokonce model Mark I používal, ví, o co jde. Přesto si vše ještě jednou přiblížíme.

Sony s těmito přístroji cílí na tvůrce webového obsahu, youtubery, influencery, streamery, vloggery a další -ery. Tedy, lidi, kteří používají obvykle spíš telefon, případně akční kamerku. Na co tedy mají chtít bezzrcadlovku Sony? Myšlenka je zjevná – telefony mají malé senzory a tudíž limity v kvalitě záběru zejména v kontrastním světle či v šeru a neumožňují natáčet s malou hloubkou ostrosti či skutečným zoomem. Podobné limity platí i pro různé kapesní kamerky. Hodně webových tvůrců obsahu tak časem, s růstem jejich kanálu, přechází na profesionální techniku, ale ta je drahá, hůř přenosná a má složité ovládání. Pokud navíc chce natáčet sami sebe, musíte mít hodně namakané ruce.

Sony ZV-E10 II nabízí alternativní cestu, jak kvalitu svého obsahu povýšit na profesionáln(ějš)í úroveň a přitom se nemuset učit složité ovládání a nosit s sebou těžkou techniku. Velký senzor shodný s polo- a profesionálními foto/video přístroji v maličkém těle s „dvěma knoflíky“. Zdá se, že koncept funguje, jinak bychom před sebou neměli už druhou generaci. čím se liší od první?

Tělo, konstrukce a ovládání

Zde se dá říct, že nijak výrazně. Fotoaparát je v pase maličko silnější (377g a 121×68×54 mm vs 343g a 115×64×45 mm), ale na oplátku má větší grip pro pevnější úchop. Místo tlačítka přepínání režimů je tu třípolohový posuvník a naopak posuvník vypnutí/zapnutí se posunul do prstence kolem spouště. To je také můj první bod kritiky, protože mi přišel umístěný neintuitivně a nešikovně, ale je možné, že je to jen nezvyk. Ale jelikož prostor před spouští, kde mám zapínací prstenec nejraději, okupuje páčka zoomu, dostal se tento ke straně, kde na něj nedosáhnete ukazováčkem, ale musíte použít palec nebo druhou ruku. Používat fotoaparát déle, asi bych si zvykl. Přepínač verze Mark I nebyl o moc lépe přístupný a na malém těle mnoho místa není, takže bude nutně docházet k ergonomickým kompromisům.

Naopak chválím slot na kartu za vlastními aretovanými dvířky na boku místo původního umístění pod dvířky baterie. Nový slot také konečně podporuje standard UHS-II.

Karta by se nejspíš už k baterii nevešla, protože ta je nová, větší (a je tak nejspíš hlavním důvodem drobet větších rozměrů a váhy těla). Místo staré NP-FZ50 je zde NP-FZ100 s větší kapacitou. Jedná se o stejnou baterii, jakou používají i větší bezzrcadlovky, jako jsou aktuální modely řad A7 nebo A9. Díky ní novinka vydrží místo 440 záběrů na jedno nabití 610 (dle CIPA standardu). Délka jednoho záběru na baterii může být dle stejného standardu až 195 minut.

Dílenské zpracování je na vynikající úrovni a výrobce drží tradiční hranatě-technokratický design Sony Alpha. Kdo jste někdy nějakou bezzrcadlovku Sony měl v ruce, víte, co čekat. Nechybí dva rollery, kdy jeden je tradičně nahoře vzadu pro ovládání palcem a druhý o něco méně šikovně kolem zadního směrověho voliče. Jinak je ovladačů a tlačítek poskrovnu a fotografa překvapí nejvíce asi absence voliče režimů expozice. Pokud chcete s přístrojem více fotit a přepínat u toho režimy PASM, poohlédněte se jinde, zde samozřejmě všechny režimy jsou, ale v menu. Stejně tak tu nehledejte výklopný blesk (sáňky ano).

Stejně tak zde chybí elektronický hledáček – byl obětován na oltáři kompaktnosti a místo něj je tu výkonný mikrofon, díky kterému můžete nahrát kvalitní audio i bez externího. Jako jediný zobrazovač tak slouží výklopný, dotykový a plně otočný displej, jehož rozlišení od minula neznatelně narostlo (1040 vs 920 tisíc bodů). Připomínám že počítání rozlišení displejů na „body“ je reklamština a něco jiného, než rozlišení v pixelech: jeden pixel je složen ze tří RGB bodů a displej tak bude nabízet něco jako 720×480px. Po vyklopení do selfie polohy se umí zrcadlově převrátit a novinkou je, že se umí překlápět i na výšku.

Design oproti předchůdci

Změny pod kapotou

Nejviditelnější novinkou je nový senzor. Má nově rozlišení 26MPx (místo 24), což není v praxi znát. Nicméně tento nový senzor má i jiné výhody, je citlivější (BSI) a má rychlejší odečet dat. Díky tomu si přístroj mohl dovolit i zcela eliminovat mechanickou závěrku. Opět něco, co může chybět zapáleným fotografům, ale pro běžné focení ničemu nevadí a má výhodu, že s přístrojem lze fotit naprosto tiše. Vyšší je i maximální citlivost: ISO 102400 místo 51200. Také na něm najdeme více zaostřovacích bodů, 759 místo 425.

Nový je i procesor Bionz XR.

Co naopak nepřibylo a chybí dále je vestavěná mechanická stabilizace. Je zde stabilizace digitální, která sice funguje, ale ořízne vám zorné pole (1.33×). Spoléhat tak musíte na stabilizaci v objektivech.

Stabilizovaný je i nový setový zoom, PZ 16–50 3,5–5,6 OSS II, který je opticky stejný, jako předchozí powerzoomová palačinka, má ovšem rychlejší AF motorek, který navíc umí nově přeostřovat i při zoomování. Má sice jen plastový bajonet, ale je lehký a kompaktní. 16mm na APS-C však není pro vlogování žádné terno (cca ekvivalent 24mm).

Sériové snímání zůstává i při elektronické závěrce na 11 sn./s.

Změny ve videu

Nejzajímavější pro potenciálního kupcepodobného přístroje bude, co nabízí ohledně natáčení videa.

Hlavní vlastnosti jsou:

  • 4K video z celé plochy čipu při až 30 sn/s
  • 4K video s 1.1× ořezem při až 60 sn/s
  • Full HD video až při 120 sn./s
  • 10-bitový záznam
  • Podpora barevného režimu S-Cinetone
  • Potlačení „dýchání“ objektivu při přeostřování
  • Kreativní režimy videa (jako je CineVlog pro „hollywoodský“ look atp.)

Nový senzor se tak pozitivně projevil nejen vyšším rozlišením či citlivostí (kde jsou rozdíly nevelké), ale zejména rychlostí odečtu dat, kdy stíhá snímat video z větší plochy a s vyšší snímkovou frekvencí. Díky podpoře rychlejších paměťových karet také může být bitová kvalita vyšší. Větší baterie zase znamená delší záznam. Nový AF systém zase jistější a rovnoměrnější ostření. Kolem a kolem je dvojka zase o něco lepší stroj, než jednička a vylepšení videozáznamu je dobrý důvod zvolit ji namísto jedničky.

Postřehy z praxe

nejsem typ, co by kdovíkjak často natáčel, občas dělám videoprohlídky nemovitostí, ale sám se před kameru zásadně nestavím. Přistupuji tak k podobným přístrojům jako tabule nepopsaná, kdy sice rozumím technické stránce a rychle se zorientuji v ovládání a nastavení, ale někdy si připadám, jako když má profesionální tenista psát recenzi na rybářský prut. Na jedné straně to má rukojeť, na druhé strunu a mává se tím ve vzduchu, ale tím podobnost končí. Na druhou stranu, každý slavný youtuber a ostřílený vloger začínal tím, že si koupil kameru a nesměle do ní začal něco povídat.

Co jsem ocenil:

  • Kompaktní přístroj se dá v pohodě nosit s sebou kamkoliv
  • Výklopný displej umí otáčet a přetáčet obraz
  • Kvalita zvuku z tříkanálového vestavěného mikrofonu je dobrá
  • I nablízko to na mě ostřilo rychle a somo to spolehlivě sledovalo moje oko
  • Když zrovna nechci natáčet, udělá to i fotku v naprosto špičkové kvalitě

Co mě vadilo

  • Přístroj se špatně drží v selfie poloze, grip je pak spíš na obtíž, ideálně přišroubovat na madlo (např. GP-VPT2BT), ale pak ztrácí kompaktnost
  • Pro fotografování je ovládání až příliš očesané
  • Vestavěná stabilizace by byla fajn – používal jsem objektiv 11mm F1.8, ale se stabilizací z něj bylo něco jako 14.5mm. Stále lepší, než setová 16-ka, ale ne o mnoho

Fototesty

Citlivost a ISO – RAW (Sony Imaging Edge NR Off)

ISO: 100 ISO: 200
ISO: 400
100 200 400
ISO: 800 ISO: 1600 ISO: 3200
800 1600 3200
ISO: 6400 ISO: 12800 ISO: 25600
6400 12800 25600
ISO: 12800 ISO: 25600
51200 102400
ISO: 100
ISO: 200
ISO: 400
100 200 400
ISO: 800 ISO: 1600 ISO: 3200
800 1600 3200
ISO: 6400 ISO: 12800 ISO: 25600
6400 12800 25600
ISO: 51200
ISO: 102400
51200 102400

Citlivost a ISO – JPEG

ISO: 100 ISO: 200
ISO: 400
100 200 400
ISO: 800 ISO: 1600 ISO: 3200
800 1600 3200
ISO: 6400 ISO: 12800 ISO: 25600
6400 12800 25600
ISO: 51200 ISO: 102400
51200 102400
ISO: 100 ISO: 200
ISO: 400
100 200 400
ISO: 800 ISO: 1600 ISO: 800
800 1600 3200
ISO: 6400 ISO: 12800 ISO: 6400
6400 12800 25600
ISO: 51200 ISO: 102400
51200 102400

V JPEGu jsou fotky do ISO 800 téměř stejné, na ISO 1600 použitelné, 3200 by byl pro mě limit. V RAWu vyčistíte i 6400 k webovému použití. Překvapuje mě že na ISO 102400 je vůbec něco vidět, ale hezké snímky to nejsou. Na APS-C šip dobrý výsledek.

Dynamický rozsah

Vlevo JPEG z fotoaparátu, vpravo RAW s vytaženými stíny do extrému v Sony Imaging Edge:

ISO: 100 ISO: 100

Imaging Edge bohužel není nejlepší program na práci se stíny a světly zvlášť Lightroom by si s tím poradil lépe, zejména s renderováním šumu ve stinných partiiích, ale v době psaní článku si ještě s RAWy z ZV-E10 II neporadí.  

Vyvážení bílé

Kámen úrazu fotoaparátů Sony. Nejnovější modely s AI rozpoznáním scény se výrazně zlepšily, ale ZV-E10 Mark II tyto AI algoritmy stále nevyužívá a obšas mu tak vyvážení bílé dost ujede, zejména v zeleni. Je to nicméně lepší, než u starších modelů. takže nový procesor pomáhá i tady. Doporučuji přesto nastavovat WB ručně vždy pro dané osvětlení, případně při focení používat RAW a ladit WB v PC (viz ukázka):

ISO: 100 ISO: 100
WB Auto
WB Dayilight (Sony IE)

Nový setový zoom

O novém powerzoomu 16–50 se nemá smysl rozepisovat, opticky je stejný jako dřívější verze, vylepšení doznalo jen ostření. Pro představu, co od něj čekat na ZV-E10 II přikládám dvě fotografie v plném rozlišení na obou koncích transfokátoru, při cloně F8, kde by měla být kresba optimální. Posoudit tedy můžete úhel záběru a kresbu, kterou vám seťák nabídne:


Video

Ohledně videa jsme nové funkce vypsali výše. Nyní nám zbývá nějaké si pustit. Udělal jsem pro vás krátký sestřih ze svých aktivit v době používání Sony Alpha ZV-E10 II, ale prosím o shovívavost. Normálně se nenatáčím, takže nečekejte nenucené výkony zkušeného vlogera. Jo, a ta reklamní kšiltovka Sony Alpha není naschvál – je to moje jediná kšiltovka, ale aspoň se to k recenzi hodilo :-)

A jedna technická poznámka – s videi, která jsem natočil, se mi stala „nehoda“. Jako recenzent bych vám na tomto místě měl popsat, jak přesně k ní došlo, ovšem co se týče videokamer, jsem uživatel. Řadu ZV recenzuji i proto, že jsou to videokamery pro hobbysty, ne pro Hollywood a v minulosti jsem se tak s nimi vždy dokázal skamarádit. Čím přesně mě teď ZV-E10 II vypekla, nebo – pravděpodobněji – čím jsem vypekl sám sebe, mi není jasné ale stalo se, že část videí vyšla zcela nekontrastně a šedivě, zjevně měla aplikovaný plochý profil S-Log, zatímco jiná ne. Na tom by nebylo nic divného, ZV-E10 II plochý profil podporuje, ale nejsem si vědom, že bych profil mezi videi přepínal a v náhledu i při přehrání ve fotoaparátu bych si toho snad všiml. Nicméně stalo se, takže jsem byl nucen provést grading těchto klipů dodatečně v DaVinci Resolve. Všiml jsem si toho až v okamžiku, kdy jsem ZV-E10 vrátil ze zápůjčky a pustil se do střihání natočeného materiálu, takže jsem zpětně své nastavení nemohl dohledat. Nicméně ručně gradované klipy jsem ve videu označil hvězdičkou, ty bez hvězdičky jsou automatické nastavení přímo z kamery. Ono je i lepší točit v plochém profilu a pak zpracovávat video v PC, jen mě žere, že nevím, jak jsem to přepnul…

Závěr

Pokud jste pokukovali po první variantě ZV-E10, tak vězte, že se vám Mark II bude líbit ještě více. Pokud vám koncept aparátu nesedí, máte na výběr z celé řady bezzrcadlovek, které na občasné natáčení udělají stejnou službu. Tohle je přístroj pro ty, kdo chtějí hlavně natáčet a to zejména (ale ne výhradně) sebe a focení je pro ně druhotné. Kolik takových uživatelů je, nevím, ale zjevně dost na to, aby si přístroj zasloužil druhou generaci. Musí však bojovat proti konkurenci ze dvou stran: z jedné jsou to smartphony, které jsou skladnější, praktičtější a máme je dnes stále u sebe, z druhé strany klasické bezzrcadlovky, které udělají podobnou službu pro ty z nás, kdo mají video za druhotné. Pokud ale patříte do té třetí skupiny uživatelů, kteří chtějí svůj webový obsah povýšit na novou kvalitativní úroveň a nevadí jim mít na to separátní přístroj a nejde jim přitom tolik o manuální nastavení a fotografické režimy, pak se ZV-E10 neuděláte chybu. S cenou kolem 30 000 i s ob­jektivem nabídne co se videa týče hodně muziky za rozumné peníze.

Galerie ukázkových snímků

(Pro expoziční informace najeďte myší nebo klikněte, možný druhý rozklik do plného rozlišení)
 






     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Zhodnocení soutěže "Východy a západy Slunce"
Zhodnocení soutěže "Východy a západy Slunce"

Od 17. ledna do 17. března jste měli mož­nost při­spí­vat do sou­těže v naší ga­le­rii na Fo­to­A­pa­rát.cz na téma „VÝ­CHODY A ZÁ­PADY SLUNCE“. Všichni naši čte­náři pak měli mož­nost vy­bí­rat nej­zda­ři­lejší snímky a udě­lit jim pa­t­řičný po­čet bodů. Cel­kem jste vlo­žili 149 fo­to­gra­fií! Nej­ú­spěš­něj­ších 10 snímků uká­žeme spolu s od­po­věd na naše otázky v ná­sle­du­jí­cím článku. Hod­notné knižní ceny po­skytlo ví­tězům na­kla­da­tel­ství Zo­ner­Press.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram